Doba adventní by pro nás všechny měla být časem odpočinku, rozjímání, klidu a pokoje. V dnešním uspěchaném čase se ale ne vždy dokážeme zastavit a vychutnat si tu nezapomenutelnou atmosféru největších svátků v roce.

Základní škola na sklonku kalendářního roku otevřela dveře všem, kteří se rozhodli odpočinout si od vánočního shonu, a v podobě tradiční vánoční akademie přivítala nejen všechny rodinné příslušníky, kteří se přišli podívat na své děti.

Přes 700 párů očí tak mohlo v předvánočním čase zhlédnout vystoupení žáků základní školy a dětí z Domu dětí a mládeže v tanečních, sportovních, nostalgických, úsměvných i dojemných číslech, kterým se svými učiteli obětovali spoustu času, úsilí i píle. Každé odříkání však přináší své ovoce, a tak 20. prosince v podvečerním čase odcházelo ze sportovní haly nemálo lidí, kteří si s sebou odnášeli nejen krásný kulturní zážitek, ale především víru v to, že síla Vánoc není v mamonu věcí materiálních, ale ve chvílích zastavení se, rozjímání a pochopení, že to pravé štěstí najdeme mnohdy blíž, než si myslíme. Třeba v srdcích našich dětí…

Žáci naší školy se již tradičně účastní „Vánoční laťky“ ve Slavičíně – Divnici, která má letitou tradici - letos to byl již XXIV. ročník.

Přesto, že výkony nebyly úplně optimální, tak jsme ve všech čtyřech kategoriích jednoznačně dominovali a soupeřům ze Slavičínska a okolí jsme nedali šanci. 

Výsledky: 

Hana Jančová - 2. místo - 130 cm

Michaela Belková - 1. místo - 133 cm

Tomáš Malár - 2. místo - 136 cm

Adam Sekér - 1. místo - 139 cm

Aneta Hrubá - 2. místo - 133 cm

Veronika Jančová - 1. místo - 136 cm

Miloš Klimeš - 1. místo - 160 cm

William Hřib - 2. místo - 160 cm

Tradiční soutěž ve skoku vysokém se konala ve Slavičíně za účasti pěti škol.

Naši školu reprezentovali v každé kategorii dva závodníci a soupeřům jsme nedali téměř žádnou šanci. Obzvlášť výkony starších žáků (oba teprve 8. ročník) jsou velmi nadprůměrné.

Výsledky: 

Hana Jančová - 1. místo - 141 cm

Michaela Belková - 2. místo - 141 cm

Tomáš Malár - 1. místo - 145 cm

Aneta Hrubá - 2. místo - 140 cm

Miloš Klimeš - 1. místo - 176 cm

William Hřib - 2. místo - 170 cm

"Když se čerti ženili, bylo v pekle teplo", ale když procházeli 5. prosince anděl, čert a Mikuláš na 1. stupni naší školou, bylo pořádné teplo i některým naším žáčkům.

Strach a obavy vystřídala malá nadílka od samotného Mikuláše, který pochválil hodné děti a těm zlobivým připomněl, že se mohou vždycky polepšit. Prvňáčky a druháky navštívila družina studentek ze CSŠPS a taky je obdarovala malou nadílkou. Společně si pak všichni u vánočního stromečku zazpívali koledy.  

V poslední listopadový den roku 2018 se prostory před Základní školou T. G. Masaryka rozzářily vánoční výzdobou a rozezněly svátečními melodiemi.

Adventní program zahájila smíšená dechová skupina Komňané, na kterou navázali žáci III. B a studentky CSŠPS s pásmem Čas vánoční. Po úvodním slovu pana ředitele Mgr. Zdeňka Ogrodníka vystoupili žáci III. A a zazpívali písničky o Eskymácích. Zajímavý pohled indiánů na vánoční zvyky představili žáci IX. B ve svém mluveném pásmu. 5. ročník připravil program s názvem Měsíce. A jaké by to byly Vánoce bez pohádek?  Druháčci proto předvedli Čertovskou školu, 6. a 7. ročník pásmo Anděl Páně a 6. ročník  zazpíval pohádkové písničky v programu Zlatovláska. Populárními skladbami podpořila vánoční atmosféru mladá začínající kapela The Ripples, kterou tvoří bývalí žáci naší školy. Celým večerem nás ve vtipných převlecích provázeli úžasní moderátoři Mgr. Táňa Kapsová a Mgr. Jan Baier. I přes mrazivé počasí si závěrečné koledy s učiteli rádi zazpívali i mnozí diváci.

Prodejní stánky jarmarku nabízely návštěvníkům po celou dobu adventního setkání nejen výrobky našich žáků, ale i DD, ZUŠ a CSŠPS. Výborné zabijačkové speciality a další občerstvení připravily paní kuchařky.

Poděkování patří žákům, učitelům, zaměstnancům školy, Městu Bojkovice, Radku Peřestému, Pavlu Sommerovi a všem, kteří se na přípravě této krásné tradiční akce podíleli.

V měsíci listopadu strávili žáci VI. A a VI. C hodinu literární výchovy v Městské knihovně v Bojkovicích.

Vedoucí knihovny paní Šopíková pro ně připravila besedu, v níž se děti dozvěděly důležité a zajímavé informace o službách, které knihovna veřejnosti nabízí. Žákům se beseda líbila a těší se na další návštěvu.

Patnáctý říjnový den proběhl již tradiční Zátopkův běh pod Světlovem, jehož se v letošním školním roce zúčastnilo 94 žáků 2. stupně.

Mladší žáci absolvovali trať, jejíž délka činila 1 200 m a starší žáci se popasovali s tratí o 300 metrů delší. Takřka všichni v chladném podzimním dopoledni vložili do vytrvalostního běhu všechny své síly, a tak se na jeho konci mohly radovat z 1. míst Soňa Kadlecová v kategorii mladších dívek a Tereza Vápeníková za starší žákyně.

Mezi mladšími žáky byl nejlepší Adam Sekér a ze starších žáků vystoupal na nejvyšší stupínek Honza Gago. A, i když vítězem mohl být jen jeden, po doběhu do cíle mohli být všichni zúčastnění na sebe hrdi, že závod zvládli a zvítězili v mnoha případech sami nad sebou.

Výjimku tvořilo pár chlapců osmého ročníku, kteří překvapili svým nesportovním chováním, kterým k celému závodu přistoupili. Doufáme, že se podobné chování nebude v příštích ročnících opakovat a že se můžeme těšit na další šikovné vytrvalce.

V měsíci říjnu naši školu navštívila bývalá kolegyně paní učitelka Jindřiška Cimbálková, která již několik let píše kroniku Bojkovic.

Seznámila s tímto písemným pramenem žáky 6. tříd. Všichni si se zájmem prohlédli nejenom novou kroniku, ale taky tu nejstarší, psanou Karlem Dolinou. Poutavé vyprávění paní kronikářky se dětem moc líbilo.

"Dát se dohromady je začátek, zůstat spolu je úspěch a dobře spolupracovat je umění.“

Toto motto se stalo odrazovým můstkem nového projektu Základní školy T. G. Masaryka v Bojkovicích. Nacházíme se v době, v níž mnohdy přestávají platit základní lidské hodnoty a jedinou metou a hodnotícím faktorem stává se oslnivý mamon z věcí materiálních. Z lidí se začíná vytrácet potřeba komunikace, potřeba sdílení, potřeba sdružování se. Pochopili jsme, že pokud to chceme změnit, je nejvyšší čas. A pokud dáme návod generaci, kterou se pokoušíme vzdělávat a vychovávat, změnit to lze. Na chodbách školy je každodenním výjevem žák s mobilním telefonem v ruce, ať už sdílí svůj prostor s někým jiným, sobě rovným, či ne. Naše mladší generace žije ve sférách digitální techniky, v níž cokoli vyjádřit není problém. Ten nastává v osobním kontaktu. Absence i minimální slovní zásoby, odvahy říct kamarádovi nepříjemné, ale paradoxně i milé sdělení z očí do očí. Vždyť mu to mohou napsat doma. O samotě, v klidu, mezi čtyřmi stěnami. Život a komunikace se pro ně stává vlastně jen takovými "amarouny". Mezi žáky panuje rivalita, základní hodnotou stává se značkové oblečení a mobilní telefon s nejdokonalejšími aplikacemi. Kdo tyto atributy postrádá, má atribut svůj vlastní. Stává se jím samota. Rozhodli jsme se to změnit.

Na přelomu měsíce září a října jsme pro žáky II. stupně zorganizovali tzv. adaptační kurzy pro nejmladší šesťáky a teambuildingy pro ty starší - sedmáky až deváťáky. Místem konání se staly Kopánky, dříve lyžařské středisko s krásnou přírodou, která nabízela prostor pro čas zastavit se, vydechnout, odložit mobily a bavit se "tak trochu jinak". Tak, jak to znali jejich rodiče a generace před nimi. Společnými hrami, aktivitami, nutností domluvit se, ustoupit, ale v případě potřeby ukázat i to, kdo dokáže vést, organizovat a motivovat ostatní v týmu.  

Žádná růže však není bez trní a žádná cesta není bez překážek. A tak i tato akce se zpočátku setkávala s nevolí a spoustou otázek. Bylo třeba nevzdat se, vysvětlit, objasnit a pak už jen vyrazit. Kdo ví, zda více bylo těch, kdo odjížděli s nejistotou, skepsí či nechutí, nebo těch, kdo se těšili. Po příjezdu jsme však první úspěch zaznamenali v podobě bezproblémové domluvy ohledně obsazenosti pokojů, dodržování řádů a mobilní telefony jakoby zmizely z povrchu zemského. Profesionální team naplnil čas všem zúčastněným tak, že neměli čas na nic jiného než na společné aktivity. Přes 200 dětí bylo účastníkem her, v nichž musely dokázat soudržnost a především důvěru. Důvěru při hrách jakou bylo "lano", při němž kdokoli by selhal, ostatní by se střetli s tvrdou zemí, což se ani jednou nestalo. "Pavučina", během níž museli prokázat absolutní jednotu, aby se přes síť dostali na druhou stranu - hra rozvahy, logiky, domluvy. Spouštění tyče na zem, kdy naopak hlavní roli hrála trpělivost a opět to, že jeden, byť ten nejsilnější, nedokáže nic, ale společně to zvládnou. A spoustu dalších a dalších her na prověření spolupráce a vzájemné domluvy, o nichž by mohla vydat svědectví příroda Bílých Karpat.

Byla to náročná akce. Osm dnů, na které se těšil málokdo. Osm dnů, nad nimiž od začátku visel otazník, ale vedení školy věřilo ve zdárný a hlavně přínosný výsledek. Ten je vidět na závěr kurzu, kdy si každá třída vytváří svou vlastní vlajku a nad stolem vládne jednota, team, nápady, tolerance, soudržnost... Elektronika neexistuje a to jediné, na čem záleží, je team. V autobuse se povídá, směje a nikomu se nechce domů. A i ti, mezi nimiž byla řevnivost, si mezi sebou plácnou „high five“, protože pochopili, že jsou věci, které musíte prožít společně, abyste toho druhého začali mít rádi.

První z atletických soutěží pro děti prvního stupně se uskutečnila na našem školním hřišti a zazávodilo si v ní celkem 41 žáků 4. a 5. ročníku.

Školnímu finále předcházely nominační třídní závody, ze kterých do školního finále postoupilo většinou 5 chlaců a 5 dívek. Za příznivého počasí děti absolvovaly postupně běhy na 40, 50 a 60 m. Součet časů pak určil pořadí.

Nejrychlejším sprinterem na 1. stupni je pro letošek Matyáš CHOVANEC, sprinterkou pak Eliška MICHALČÍKOVÁ.

Tým složený z těch nejlepších si ještě zazávodIl v okresním finále v Uherském Brodě. O něm se zmiňujeme jinde.

Sprinterak_2018.pdf

Za žáky 4. – 7. ročníku přijela nevšední návštěva – pan Zezula se svým půvabným interaktivním projektem Mám chytré Tělo.

Děti mohly názorně vidět, jak funguje náš celoživotní přítel - naše tělo. V akci byly velké pohyblivé mechanické pomůcky (každá cca 1x1,5 metru) – modely srdce, plic, trávicího ústrojí, játra, ledviny, krevní oběh, svaly a kosti, řízení organizmu - nervy a hormony. Všechny propojené v jeden fungující celek. 

Děti pozorovaly, jak naše tělo funguje, když je v pohodě a jak, když je ve stresu – krátkodobém či dlouhodobém.

Hlavní myšlenkou pořadu ovšem bylo, jak si zvýšit sebevědomí, jak se bránit stresu, kdo nám pomůže splnit naše (reálná) přání.

Představení trvalo víc než hodinu a děti i učitelé odcházeli inspirovaní a nadšení.

Na začátku letošního školního roku škola uspořádá pro žáky druhého stupně adaptační a stmelovací kurzy. Protože se jedná u žáků 7. – 9. ročníku o novinku, pokusíme se v tomto článku odpovědět na všechny vyřčené i nevyřčené otázky, jak nejlépe umíme.

Proč se škola rozhodla uspořádat adaptační a stmelovací kurzy pro žáky 6. – 9. tříd?

Adaptační kurzy nových kolektivů si postupně v českých školách našly své místo. Slouží k seznámení se žáků navzájem, k poznání třídních učitelů, k nastavení pravidel a chování. Dvacet let stačilo k tomu, aby byly považovány za „normální“ a nikdo se dnes již neptá proč a k čemu. Ale k čemu jsou stmelovací (tzv. teambuildingové) kurzy?

Rok od roku pozorujeme zhoršující se situaci v oblasti vztahů mezi žáky a tento stav nám nemůže být rozhodně lhostejný.  Nechceme nečinně přihlížet plíživému vyčleňování žáků z kolektivu, rozpadu sportovních týmů, nevraživosti a intrikám mezi dětmi, které mohou přerůstat v šikanu. Stejně tak Česká školní inspekce má ve svých kritériích hodnocení škol jeden z bodů věnovaný právě péči o vztahy žáků a rozvoji zdravého školního klimatu. A právě stmelovací kurzy s cíleným programem, který připravují odborníci, jsou jeden (ne však jediný) z kroků, který škola může pro zlepšení situace udělat.

Připravit a zorganizovat takový kurz není vůbec jednoduché. Ať už organizačně, personálně, ale i po stránce ubytovacích kapacit (i v případě špatného počasí) apod. Zvláště když je všechno poprvé. Už dnes patří velké díky Domu dětí a mládeže v Bojkovicích, který nás nenechal na holičkách a přislíbil pomoc a spolupráci při tomto nelehkém úkolu.

Proč jsou kurzy na začátku školního roku?

U žáků šestých tříd, kdy vznikají nové kolektivy, protože do Bojkovic přicházejí žáci z okolních obcí, je termín září zcela logický. U ostatních tříd byla původní myšlenka spojena se zrušením školních výletů, které dnes již neplní původní poznávací význam, žáci se jich nechtějí účastnit a jsou dle našeho názoru na druhém stupni ZŠ přežité. Spousta městských škol školní výlety tak, jak si je všichni pamatujeme, dávno zrušila nebo postupně ruší. Smysluplnou náhradou by měly být právě stmelovací kurzy. Termín začátku školního roku se nám zdál být logický – začít pozitivně a vhodně navázat na dobrý základ v průběhu roku. Problémem však může být obsazenost střediska jinými školami, počasí a finanční náročnost na začátku školního roku.

Za co platí rodiče 750 korun?

Jako u všech školních akcí se cena skládá pouze z nákladů, v tomto případě ubytování s noclehem, plná penze + oběd, doprava a odborný program. Po skončení kurzů provedou třídní učitelé vyúčtování a případný přeplatek bude rodičům vrácen tak, jak je zvykem. Pro srovnání si dovolím uvést cenu, kterou hradí rodiče jedné z okolních středních škol za třídenní adaptační kurz ve stejném středisku – 1600 Kč. Protože jsme si vědomi finanční náročnosti na začátku školního roku, posunuli jsme splatnost platby až do poloviny listopadu.

Vážení rodiče, málokdo ví, že naše základní škola uspořádá nebo se zúčastní téměř 90 akcí pro žáky za školní rok. Ano, jsou to sportovní a naukové soutěže (většinou v jiných městech, kam s vašimi dětmi naši učitelé vyjíždí), exkurze, semináře, přednášky, lyžařské kurzy, výlety a další. Máme za sebou i terapeutické sezení třídních kolektivů s psychologem, které, aby byly úspěšné, musí probíhat mimo prostředí školy. Každá taková aktivita má význam a smysl. Práce nás učitelů se neskládá z velkých činů, ale z drobných a vytrvalých každodenních střípků, které směřují k jednomu cíli. Předat vašim dětem to nejlepší. Všechno, co škola dělá, dělá pro vaše děti! Proto se neobejdeme bez vaší podpory, bez pozitivního pohledu, bez důvěry, kterou všichni tak potřebujeme.

V úterý 18. září se naše škola zúčastnila tradičního sprinterského víceboje v Uherském Brodě.

Našim sprinterům se dařilo především v soutěži družstev. V pěti ze šesti kategorií jsme skončili na stupních vítězů. V nejmladší kategorii děvčat (4. a 5.třídy) jsme zvítězili, druhá místa jsme brali v kategoriích mladší dívky (6. a 7.třída) a nejmladší chlapci (4. a 5.třída). Třetí místo jsme obsadili v kategoriích mladších (6. a 7.třída) a starších (8. a 9.třída) chlapců.

Za zmínku stojí také soutěž jednotlivců. Celkovou vítězkou v kategorii mladších dívek se stala Míša Belková a spolu s ní se radovala z druhého místa Iveta Radová. Stříbrnou medaili obdržel také Adam Sekér.a Martina Michalčíková, bronzem se může pochlubit Ondřej Šopík.

Celkem se sprinterského víceboje zúčastnilo 9 škol a více než 150 závodníků.

Ne každý má to štěstí pozorovat svými smysly krásy okolního světa. Jaké to je nevidět, si mohly na vlastní kůži vyzkoušet děti prvního stupně.

Prostory Náměstí J. Tillicha ráno v 8 hodin ožívají. Parta nadšených pracovnic Domu dětí a mládeže ve spolupráci se studenty Církevní střední školy pedagogické a sociální si připravily v rámci projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška několik stanovišť, na kterých si děti postupně vyzkoušely některé z každodenních činností, ovšem tentokrát se šátkem na očích, nebo s brýlemi. Naplno si mohly uvědomit, že život ve tmě není vůbec jednoduchý a o to víc je třeba si daru vidění vážit a zrak si chránit.

Děkujeme organizátorkám akce za prima dopoledne a rodičům našich žáků za nemalý finanční příspěvek na dobrou věc.

Interaktivní pořad pro žáky prvního stupně, který přispívá ke zvýšení jejich dopravní gramotnosti, nám přivezli pánové Horváth a Patík.

Šedesát minut povídání, praktických ukázek podbarvených tematickými živými hudebními vstupy a scénkami simulujícími nejčastější rizika v běžném silničním provozu i na stále více frekventovaných cyklostezkách, mapovalo a prohlubovalo obecné vědomosti žáků o silniční dopravě. Při jízdě zručnosti a řadě kvízů se děti pomocí speciálních brýlí například samy přesvědčily o vlivu alkoholu, drog a jiných omamných látek na schopnost řidiče reagovat na běžné situace.

Tradiční zahájení školního roku se pro špatné počasí letos přesunulo z prostor před školou do kulturního domu.

Po státní hymně si naplněný sál vyslechl slavnostní vítací řeč pana ředitele Mgr. Zdeňka Ogrodníka a také starosty města Mgr. Petra Viceníka. Oba žákům i učitelům popřáli úspěšný nový školní rok 2018/2019.

Asi každý si pamatuje na svůj první den ve škole. I naši prvňáčci si toto slavnostní dopoledne příjemně prožili. V krásně vyzdobených třídách je přivítaly třídní učitelky Mgr. Iva Drgáčová a Mgr. Jitka Maštalířová.

Na čtyřicet malých nedočkavých žáčků usedlo poprvé do školních lavic, kde je kromě paní učitelek přivítal i pan starosta Mgr. Petr Viceník, pan ředitel Mgr. Zdeněk Ogrodník a paní vychovatelky školní družiny.

Všichni popřáli malým školáčkům hodně úspěchů a jedniček ve škole, do které vykročili správnou nohou. Stejné přání měli také jejich rodiče, prarodiče a další přítomní, kteří sledovali toto slavnostní zahájení.

7.6.2018 proběhla na 1.stupni naší školy pěvecká soutěž "Superstar".

Zúčastnilo se jí 35 zpěváčku od 1. tříd až po 5. třídu. Zpěváci si vybírali písničky, které zazpívali buď sólově nebo je doprovázeli učitelé i žáci na hudební nástroje, kterým byla kytara, flétna nebo klávesy. Ti starší si připravili doprovod pomocí karaoke. Každý vystupující byl odměněn potleskem a všem se vystoupení náramně povedlo. Proto měla porota velmi těžký úkol rozhodnout, kdo byl nejlepší a v letošním roce získá umístění. Hodnotilo se ve třech kategoriích a dopadlo to následovně:

Kategorie 1.- 3. třídy - dívky

 1. místo: Veronika Machů

 2. místo: Tereza Súdková, Kateřina Kalivodová

 3. místo: Emily Špalková, Lucie Hustáková

Kategorie 4. – 5. třídy - dívky

1. místo: Natálie Ondrušková, Silvie Navrátilová

2. místo: Sára Kovačíková, Ludmila Dolinová

3. místo: Antonie Samiecová

Kategorie 1. – 5. třídy - chlapci

1. místo: Maxmilián Ondůšek

2. místo: David Střižík, Matyáš Peřestý

3. místo: Lukáš Bětík

Všichni, kdo si přišli do pěvecké soutěže zazpívat, byli odměněni sladkostí, Ti nejlepší dostali diplom a závěr byl stručný:" Ten, kdo nevyhrál nevadí, ať si zpívá dál!"

Během školního roku nás dvakrát navštívili hasiči ze Stanice Hasičského záchranného sboru Slavičín.

Seznámili žáky se svou činností prostřednictvím fotografií a naučili je zásadám chování při požáru a jiných živelných pohromách. V průběhu besedy byli žáci za své znalosti odměňováni drobnými cenami.

21.června žáci druhých tříd přijeli do Slavičína, kde jim hasiči předvedli hasičskou techniku a žáci si ji mohli sami vyzkoušet. 

Byl vyhlášen planý požární poplach a hasiči svou rychlostí dokázali během pár minut obléct výstroj, nasednout do auta a vyjet k zásahu. Žáci je odměnili potleskem. Největším zážitkem bylo pro děti to, že si mohly nasednout do hasičského auta a za zvuku sirény se v něm povozit. 

Určitě se už teď těší na další spolupráci s hasiči.

V pátek 18. května se žáci 8. ročníku se svými vyučujícími zúčastnili dějepisného poznávacího zájezdu do hlavního města Rakouska s názvem Habsburská Vídeň.

Exkurze byla rozdělena do tří částí. Nejdříve jsme navštívili věhlasný zámek a zahrady v Schönbrunnu, kolonádu Gloriette a obdivovali Neptunovu fontánu. Průvodce PhDr. Pavel Kočí ze vzdělávací agentury v Kroměříži nám vyprávěl zajímavosti o celém parku a pověsti o některých sochách. Kouzelnou atmosféru zahrady si žáci mohli vychutnat i ve skupinkách během individuálního rozchodu.

Po přejezdu do centra Vídně nás čekal další díl exkurze. Prošli jsme se starobylým centrem po stopách habsburských panovníků Marie Terezie a Františka Josefa II. Kolem přírodovědného a historického muzea jsme se dostali do Hofburgu, míjeli jsme muzeum císařovny Sisi, sídlo rakouského prezidenta, jezdeckou školu, zastavili jsme se u římských vykopávek. Ulicí Uhelný trh s luxusními obchody jsme se dostali až na Stephanplatz s gotickou katedrálou Stephansdom, kde jsme měli čas na nákupy suvenýrů či malého občerstvení. V zahradě se sochou Alžběty Bavorské jsme se vyfotili, vyslechli zajímavosti z jejího života a pak už jsme vyrazili užít si třetí a nejočekávanější část zájezdu v zábavním parku Pratru.

Celý den se nám vydařil, počasí bylo jako na objednávku, dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí a užili si hodně zábavy. Velké poděkování patří panu průvodci PhDr. Kočímu a také paní učitelce Petře Brůzlové, která zájezd zorganizovala.