SVOBODA
Slovo, které v sobě nese sílu i tíhu dějin.
Slovo, za které mnozí bojovali, trpěli a snili.
Slovo, které dnes vyslovujeme s vděčností.
Těmito slovy otevřeli žáci Základní školy T. G. Masaryka Markéta Majtnerová a Vojtěch Waclawik vzpomínkové pásmo k 80. výročí osvobození Československa. Než ale přišla SVOBODA, byl tu OHEŇ — symbolický název vystoupení, které žáci týdny připravovali, aby v sobotu 10. května na Tillichově náměstí připomněli nejen hrdinství, ale i bolest, kterou přinesla léta hrůz a beznaděje.
V dramatickém pásmu provedli přítomné klíčovými okamžiky druhé světové války — tak, jak se odehrávaly ve světě, v Evropě i v našich milovaných Bojkovicích. Nejdojemnější chvíle přišly s připomínkou tragického dne — 12. dubna 1945, kdy bylo toto malebné město na moravsko-slovenském pomezí bombardováno. Ticho se rozhostilo, když na setmělém pódiu vystoupili Lukáš Křivda, Zuzana Ondrušková, Jakub Hanke, Nikol Prachařová, Matěj Hamrlík a Lucie Hustáková, kteří se na okamžik stali Jaroslavem Stehlíčkem, Helenou Peléškovou, Rudolfem Helou, Vlastou Strommerovou či Jarmilou Orságovou — sestrou nejmladší oběti, malé Zorničky Kodetové. Jejich slova, vycházející z dávných vzpomínek, nesla bolest, odvahu a zmar. Slova, která se dotkla srdcí a vehnala slzy do očí nejednoho diváka.
Po skončení pásma se na pódiu rozezněly tóny živé hudby. Kapela Kosovci svým vystoupením vytvořila jemný most mezi minulostí a přítomností — jako by svými melodiemi hladila rány dějin a zároveň připomínala, že právě hudba, svoboda a sounáležitost dávají lidem sílu jít dál.
Dnes, osmdesát let poté, si uvědomujeme, že svoboda není samozřejmost. A budeme-li si jí vážit, odvděčí se nám nejen mírem, ale i tak banální věcí, jakou je žít ve svobodné zemi.
V tichu vzpomínáme, s pokorou děkujeme — a nikdy nezapomeneme.