Novinky

Velkého úspěchu dosáhli naši fotbalisté ze 4. a 5. ročníku v okresním finále McDonald’s Cupu, odkud si po výborných výkonech odvážejí krásné 3. místo a bronzové medaile. V konkurenci nejlepších školních týmů okresu předvedli bojovný, týmový a velmi kvalitní výkon.

McDonald’s Cup je největší školní fotbalový turnaj pro žáky 1. stupně základních škol v České republice. Letos se koná již jeho 27. ročník. Turnaj je určen pro žáky 1. – 5. tříd a tradičně se do něj zapojují tisíce dětí z celé republiky. Jen v našem okrese se letos zapojilo celkem 74 týmů ve třech kategoriích a probojovat se do okresního finále je opravdu velký úspěch! Důraz je kladen nejen na sportovní výkony, ale také na fair play, týmovou spolupráci a radost ze hry.

Naši starší chlapci na Městském fotbalovém stadionu Miroslava Valenty zvládli skvěle už základní skupinu, která byla velmi vyrovnaná a fyzicky náročná. Díky zodpovědnému výkonu v obraně, bojovnosti i produktivitě v útoku dokázali skupinu vyhrát a postoupit do semifinále. V něm narazili na silný tým z Nivnice. Po dramatickém průběhu bohužel podlehli těsně o jediný gól, což znamenalo boj o bronzové medaile.

V utkání o 3. místo si však naši hráči spravili chuť ve velkém stylu. Proti Strání předvedli jeden z nejlepších výkonů turnaje a po kombinačně i střelecky vydařeném zápase zvítězili jednoznačně 8:1. Odměnou jim byly zasloužené bronzové medaile a výborné umístění v rámci celého okresu.

Také mladší chlapci z 1. – 3. ročníku bojovali s velkým nasazením a snahou. Po vítězství v brodském okrsku tentokrát nestačili na fyzicky vyspělejší soupeře, získali cenné zkušenosti a obsadili konečné 7. místo. I jim patří poděkování za reprezentaci školy, bojovnost a sportovní přístup během celého turnaje.

Všem našim hráčům děkujeme za vzornou reprezentaci školy, nasazení i týmového ducha. Poděkování patří také trenérům bojkovské Slovácké Viktorie za kvalitní práci s mládeží a fanouškům, kteří naše sportovce podporovali.

Sestavy našich týmů

Kategorie A (1. – 3. ročník): Jáchym Vycpálek, Adam Pešek, Melisa Hubáčková, Václav Valter, Lubomír a Dominik Volaříkovi, Adam Zimáček, Erik Ambroz, Kryštof Rapant, Karolína Michalcová, Viktor Ondrůšek a Štěpán Ulek

Kategorie B (4. – 5. ročník):

Filip Petr Škovran, Ali a Gaffar Karaman, Eliáš Valter, Eduard Varga, Christian Hladík, Ondřej Polišenský, Jiří Pytela, Vojtěch Ulek, Nikolas Rapant a Štěpán Jančařík

248 lidí popraveno. 4 500 lidí zemřelo ve věznicích. 327 zahynulo na hranicích. 170 938 občanů emigrovalo. Zdánlivě nevinná čísla. Čísla, která však vypovídají o komunistických zločinech. Čísla, která jsou dodnes důkazem hrůz režimu, jenž přes čtyřicet let ovládal naši zemi a zničil tisíce lidských osudů a životů. 6. května vdechl do čísel život v podobě příběhů bojkovských občanů ředitel muzea Tomáš Hamrlík.

Žáci devátých ročníků se postupně dozvídali o nelehkém údělu místních obyvatel, kteří se vzpamatovávali ze ztrát 2. světové války a museli v padesátých letech minulého století čelit příkořím od vlastních lidí. Soudruhů, kolegů i sousedů. Idea znárodňování, kolektivizace a jednotných zemědělských družstev se postupně měnila v teror místních obyvatel. Anonymní příběhy lidí nabíraly v průběhu přednášky velmi rychle podobu konkrétních bojkovských občanů. Zabavené řeznictví syna Josefa Bergera, zkonfiskované pohostinství paní Štipčákové, zničené životy rodiny Stehlíčkovy. Řádové sestry musely ze dne na den opustit klášter, který až do roku 1989 sloužil mj. jako dětský domov.  Živnostníci, obchodníci, věřící i místní učitelé stali se v padesátých letech oběťmi represí napáchaných komunistickým režimem.

Po dvou hodinách tak v přednáškové místnosti zůstalo dusno, těžký vzduch a pachuť z čísel, která byla důkazem zvůle komunistického režimu. Autentické ukázky z procesu s Miladou Horákovou, znějící z dobového rádia, tísnivou atmosféru jen umocnily. Tisíce mrtvých není statistika, jak tvrdil jeden z největších masových vrahů 20. století, Stalin. Za zdánlivou statistikou musíme vždy hledat osudy lidí, kteří přežili válku a doufali v lepší život. Život, který nepřišel. Snad naši deváťáci využijí všech benefitů, které jim nabízí svoboda, demokracie a možnost volby. Možnost, kterou jejich spoluobčané v padesátých letech minulého století neměli.

Tak jako každý rok se žáci školní družiny po zimním období těší na jaro a léto.

Aby si chvíli čekání na letní prázdniny zkrátili, věnují se malování, kreslení jarních květin, zábavným kvízům a soutěžení, pečení bábovek, zdobení perníků a výrobě tradičních velikonočních dekorací. Maminkám k jejich svátku přichystali srdíčka pro radost.

Činnost družinky je zkrátka pestrá jako jarní příroda sama.

Den Země si žáci ze školní družiny připomněli hned několika způsoby. Nejmladší žáci pomohli při čistění areálu atletického hřiště a starší žáci se účastnili besedy na téma, jak důležité je pečovat o naši planetu Zemi.

V krátkém videozáznamu si ukázali, co všechno planetu Zemi ničí a co lze udělat pro to, aby naše planeta byla i nadále naším domovem.

Zasoutěžili si v malém kvízu, kde se mimo jiné dozvěděli, jak dlouhou dobu trvá, než se určitá hmota v přírodě rozloží.

Vyzkoušeli si práci s mikroskopem, kde pozorovali chloroplasty.

Na závěr společně vytvořili odkaz – plakát, co všechno chtějí pro planetu Zemi udělat.

Poděkování patří paní učitelce Haně Lukášové a žákům devátých tříd volitelného předmětu Přírodovědná praktika, kteří pro nás hezké odpoledne připravili.

Den 24. 4. 2026 byl pro prvňáčky krásným a významným okamžikem.

Kromě prvňáčků se slavnostního pasování v bojkovské knihovně zúčastnili místostarostka města Dagmar Peřestá, ředitel muzea Tomáš Hamrlík, rodiče a třídní učitelky prvních tříd. Pro děti byl připraven krátký program v podání dvou žákyň ZŠ TGM Bojkovice. Děti během programu prokázaly, že už zvládly první krůčky ve čtení, a za svou snahu si vysloužily zasloužené ocenění.

Věříme, že si děti odnesly mnoho radosti a že se knihy stanou jejich věrnými průvodci.

Beseda byla zaměřena na téma pocitů a emocí, které děti prožívají v různých situacích.

Děti ze školní družiny měly možnost sdílet své vlastní zkušenosti a mluvit o tom, kdy se cítí šťastné, smutné, naštvané nebo vystrašené.

Beseda proběhla v příjemné atmosféře a děti projevily velký zájem o dané téma. Ukázalo se, že sdílení pocitů je pro ně důležité a přínosné.

Beseda přispěla k lepšímu porozumění vlastním emocím i emocím druhých.

Johanka Michalčíková zazářila v olympiádě z angličtiny.

S velkou radostí blahopřejeme naší žákyni IX. C Johance Michalčíkové, která ve čtvrtek 23. 4. dosáhla vynikajícího úspěchu v krajském kole Olympiády z anglického jazyka ve Valašském Meziříčí. Prosadila se mezi nejlepšími soutěžícími a vybojovala úžasné 3. místo!

Tohoto skvělého výsledku Johanka dosáhla především vlastní pílí, vytrvalostí a zodpovědným přístupem. Na soutěž se pečlivě připravovala ve svém volném čase a její úsilí se naplno zúročilo.

Cesta za tímto výsledkem vedla přes vítězství v okresním kole, kde Johanka nenašla konkurenci a zajistila si tak postup do kola krajského.

Johanka prokazuje výjimečný talent pro jazyky dlouhodobě. Již v sedmém ročníku úspěšně zvládla mezinárodní jazykovou zkoušku na úrovni B2, čímž potvrdila svou výbornou jazykovou vybavenost a otevřela si dveře k dalším studijním i osobním příležitostem.

Jsme nesmírně hrdí na to, že mezi námi máme tak cílevědomou, pracovitou a inspirativní žákyni. Johance děkujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů nejenom ve studiu jazyků.

Na Městském atletickém stadionu Dany Zátopkové v Uherském Hradišti se uskutečnilo okresní kolo Štafetového poháru, kterého se zúčastnil i náš prvostupňový tým. Už na první pohled bylo jasné, že naši závodníci přijeli ve skvělé formě – školní barvy byly díky „oranžádám“ opravdu nepřehlédnutelné.

Soutěž probíhá podle jasně daných pravidel, kdy školní týmy tvoří 16 žáků (chlapci a dívky z prvního stupně) a závodí ve štafetových bězích na tratích 8 × 100 m a 8 × 200 m. Mladší i starší absolvují obě štafety a o celkovém pořadí rozhoduje součet dosažených časů. Důležitá je tak nejen rychlost jednotlivců, ale především sehranost týmu, plynulé předávky a vyrovnané výkony napříč všemi úseky.

Náš tým zvládl všechny čtyři štafetové běhy na výbornou. Díky bojovnému výkonu, nasazení a týmové spolupráci se podařilo dosáhnout skvělého výsledku – 2. místa, které znamená zisk stříbrných medailí a zároveň postup do krajského finále. Do něj postupujeme společně se ZŠ Sportovní. Krajské kolo se uskuteční v Holešově.

Součástí soutěže byly také doplňkové disciplíny zaměřené na všestrannost mladých atletů – skok z místa a hod plným míčem. I zde naši žáci předvedli výborné výkony a vybojovali 3 zlaté medaile (Filip Petr Škovran 2x a Kryštof Rapant), což jen potvrzuje jejich širokou sportovní připravenost.

Velké poděkování patří všem závodníkům za vzornou reprezentaci školy, nasazení a týmového ducha. 

Sestava týmu:

3. ročník:

Dominik Janků, Karolína Michalcová, Viola Ondrušková, Kryštof Rapant, Štěpán Uchytil, Agáta Lysáková, Eduard Gabrhel, Anežka Špiritová

4. – 5. ročník:

Jiří Pytela, Vanessa Daňková, Lucie Živnéřová, Ondřej Polišenský, Filip Petr Škovran, Valerie Pomykalová, Štěpán Jančařík, Stela Davidová

Gratulujeme a přejeme hodně úspěchů v krajském finále!

Kdy se objevily první písemné zmínky o Bojkovicích? Ve kterém roce se městečko Bojkovice stalo městem a kdy byla zrušena robota? A proč se zámku Nový Světlov říká Nový? Na tyto a podobné otázky našli odpovědi všichni zvídaví sedmáci poslední dubnové dny v muzeu Aloise Jaška.

Po přednáškách na téma písemných pramenů, soudnictví, či 2. světové války jsme v rámci pravidelné spolupráce s manželi Hamrlíkovými navázali povídáním o vzniku našeho města a životě v něm v dobách dávno minulých. V dobách, kdy se naše malá obec teprve formovala z nedochované a možná jen pověstí opředené tvrze, přes historii Světlova, až po polovinu 15. století, kdy jsem se stali hrdými občany MĚSTA. V expozici věnované řemeslům pohovořila paní Hamrlíková o jejich vývoji a s nimi neodmyslitelně spojenými cechy. A tak už teď všichni víme, že nejstarší otisk má u nás cech soukenický, obuvnický a řeznický, a naopak mlynáři či zedníci patřili mezi řemeslné nováčky. Když pak zazněla věta, že každý adept musel při přijetí do cechu vypít džbán pětilitrového piva, zašumělo to mezi žáky stejně jako ta pěna chmelového moku. Během pětačtyřiceti minut se z nás teoretiků stali takřka profesionální řemeslníci. Na slova své manželky navázal o hodinu později pan ředitel, z jehož úst jsme se postupně dozvídali o celé historii Bojkovic od první písemné zmínky, přes nájezdy Turků či Kuruců, až po známé i méně známé šlechtické rody, jejichž erby či názvy ulic byly a jsou důkazem jejich života na bojkovském panství. Závěr přednášky už patřil Krevní knize městečka Bojkovic, v níž pan ředitel otevřel zvídavé kouty mysli našich historiků a pozval je tak na další zajímavé povídání v příštím školním roce.

Ten, kdo zná historii země, snáze pochopí její charakter. Ten, kdo zná historii svého města, tomu nikdy jeho osud nebude lhostejný a své kořeny bude mít navždy pevně srostlé s jeho základy. Děkujeme, manželé Hamrlíkovi, že svými přednáškami ukazujete žákům naší školy tu správnou cestu. Cestu, po níž se budou vždy rádi vracet. Domů. Do našeho kraje. Do našich krásných Bojkovic.

V naší sportovní hale se uskutečnilo okresní finále ve vybíjené žáků 1. stupně, které tradičně pořádáme.

Turnaje se zúčastnilo osm týmů, které byly rozděleny do dvou skupin po čtyřech. V základní části se hrálo systémem každý s každým na třech kurtech současně, což zajistilo plynulý průběh a dostatek herního prostoru pro všechny účastníky. Na základní skupiny navázalo play-off, které rozhodlo o konečném pořadí.

Naši školu reprezentovaly dva týmy. Tým A předváděl po celý turnaj velmi kvalitní a soustředěné výkony. Díky týmové spolupráci, nasazení a bojovnosti se probojoval až do finále, kde podlehl pouze celkovému vítězi turnaje. Odměnou mu tak byly zasloužené stříbrné medaile a pohár za druhé místo.

Také tým B si zaslouží pochvalu. V silné konkurenci odehrál řadu vyrovnaných utkání a po bojovném výkonu obsadil 8. místo.

Nedílnou součástí turnaje bylo slavnostní vyhlášení, při kterém byly předány medaile a poháry nejlepším týmům. Zvláštní pozornost byla věnována také ocenění hvězd jednotlivých týmů. Toto ocenění nebylo určeno pouze pro nejlepší hráče, ale především pro ty, kteří vynikali férovým přístupem, podporou spoluhráčů a příkladným sportovním chováním – tedy skutečné fair play osobnosti.

Za naši školu byli jako hvězdy týmů oceněni:

Tým A: Jiří Pytela

Tým B: Eduard Varga

Sestavy týmů:

Tým A:
Štěpán Jančařík, Jonáš Michalčík, Gaffar Karaman, Nikolas Rapant, Filip Petr Škovran, Viktor Tomášek, Vítek Hela, Mikoláš Králík, Ondřej Polišenský, Jiří Pytela, Nikolas Vavrek

Tým B:
František Němec, Jan Gottfried, Ludvík Jurák, Matěj Lahuta, Teodor Procházka, Robin Mahdal, Ali Karaman, Tomáš Navrátil, Ondřej Machů, Eduard Varga, Sebastian Hrnčár, Adam Matěj Gabrhel

Děkujeme všem hráčům za výbornou reprezentaci školy, nasazení i sportovní chování během celého turnaje. Poděkování patří také organizátorům a rozhodčím za hladký průběh celé akce i spolužákům v hledišti, kteří po celou dobu turnaje neúnavně fandili.

Gratulujeme ke krásnému sportovnímu úspěchu!

Soutěž určená pro tříčlenné týmy ze 6. a 7. tříd. Tento 25. ročník ekologické akce se uskutečnil v Uherském Hradišti v Přírodovědném centru TRNKA a organizuje ji Český svaz ochránců přírody Ekocentrum Čtyřlístek.

Tématem letošního ročníku bylo „Pole, louky a pastviny ve Zlínském kraji“. Soutěžní týmy si již předem připravily projekt na vybrané téma, který na soutěži během čtyř minut musely společně odprezentovat. Dále je čekal test znalostí, práce s textem a poznávačka.

Náš tým prezentoval projekt, který srovnával káni lesní a poštolku obecnou. Věděli jste například, že mládě káně lesní před opuštěním hnízda spotřebuje asi 700 hrabošů? Nebo že poštolka si umí postavit hnízdo i v květináči na balkonu?

A jak se týmu ve složení Amálie Dubovská, Laila Michalčíková (VII. A) a Šimon Waclawik (VII.C) dařilo? Umístil se na krásném 6. místě!

Velká gratulace a velký dík za přípravu!

Již 13. rokem se konala matematická soutěž Pangea. Tentokrát se 15 složitých úloh neslo v duchu témat Vesmír a Finance. Patrony soutěže pro tento rok byli Ing. Aleš Svoboda, Ph.D. – stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů ESA a PhDr. Tomáš Sedláček, Ph.D. – ekonom a filozof.

Soutěž je rozdělena podle jednotlivých ročníků a probíhá online formou na přelomu února a března. Z naší školy se soutěže zúčastnilo více jak 160 žáků. Ve Zlínském kraji se do soutěže zapojilo celkem 54 škol a 3695 žáků.

Je nutné podotknout, že úlohy obsahují větší množství textu, a proto činí žákům potíže zadání pečlivě přečíst a správně mu porozumět. Pro mnohé z nich se pak soutěž stává spíše tipovačkou, neboť u každé otázky je na výběr z možností A–E.

Nejúspěšnějšími soutěžícími z naší školy se stali tři chlapci. Ondřej Machů (IV. B) 13. místo, David Peprníček (VII. A) 4. místo a Lukáš Křivda (IX. C) 12. místo. Všechna umístění jsou v rámci Zlínského kraje.

Gratulujeme!

Celkem 98 žáků 1. – 5. ročníku se zapojilo do letošního finále tradiční soutěže ve skoku přes švihadlo.

Postupu předcházely třídní nominační tréninky, ze kterých vzešla vždy pětice nejlepších chlapců a dívek. Finálové klání pak doplnila výborná podpora spolužáků, kteří vytvořili motivující sportovní kulisu.

Soutěžilo se v počtu přeskoků snožmo za jednu minutu – a padaly opravdu mimořádné výkony.

Superskokanem se stal páťák František Němec s výkonem 245 přeskoků.
Titul superskokanky obhájila čtvrťačka Štěpánka Mikesková se 180 přeskoky.

V soutěži tříd zvítězila 5. B, která dosáhla celkového počtu 1 461 přeskoků, což představuje výborný průměr 146 přeskoků na žáka.

Průměrný výkon všech účastníků činil 113 přeskoků za minutu, což potvrzuje rostoucí sportovní úroveň našich žáků.

Akce znovu ukázala, že pohyb a zdravé soutěžení mají na naší škole pevné místo. Teď už se těšíme na další sportovní výzvy – tak hurá na atletiku!

Žáci naší školy se zapojili do projektu mezigeneračního setkání a předali seniorům jarní zdravice.

Cílem tohoto setkání je propojit starší a mladší generaci, umožnit sdílení životních zkušeností a mouder a zároveň vést žáky k respektu a empatii.

Dne 9. dubna se žáci 9. B vydali do domu s pečovatelskou službou na ulici Černíkova, kde předali jarní přání. Na jejich tvorbě se podílely také třídy 9. C, 8. B, 9. A, 4. B a 6. A. Některá přání byla velmi kreativní, jiná obsahovala milá osobní sdělení, všechna však byla barevná a vytvořená s radostí.

Při zpětném hodnocení žáci nejvíce ocenili možnost osobní komunikace se seniory. Dozvěděli se například, že jeden z klientů se kdysi podílel na stavbě tohoto domu. Další senioři sdíleli příběhy ze svých rodin. Velkým překvapením pro žáky bylo, že jim popřáli hodně štěstí u přijímacích zkoušek, které je čekaly hned následující den.

Na oplátku si pro žáky paní pečovatelky připravily čokolády a senioři je obdarovali sladkostmi a zdobenými velikonočními vajíčky. O ty se žáci spravedlivě rozdělili se všemi třídami, které se na projektu podílely.

Jsme rádi, že se toto setkání stává každoroční tradicí, a věříme, že v jeho pořádání budeme pokračovat i v dalších letech. Považujeme za důležité vést žáky k hodnotám rodiny, vzájemné úctě a také k ochotě pomáhat těm, kteří již rodinné zázemí nemají.

Dne 12. dubna jsme si připomněli další výročí nejtragičtější události, která zasáhla naše město během druhé světové války. Tato bolestná kapitola historie, jejíž ozvěny jsou v Bojkovicích patrné dodnes, nezůstává a nikdy nezůstane zapomenuta. Pietní akt pořádaným Muzejním spolkem Aloise Jaška, kterého se pravidelně účastní i žáci naší školy, je každoroční připomínkou nejčernějšího dne našeho malého města.

V pátek 10. dubna se Pod Světlovem kolem jedenácté hodiny dopolední rozezněly tóny české státní hymny. Zvuk trubky Bětky Hamrlíkové vystřídal hlas paní Ladislavy Kotačkové, předsedkyně Muzejního spolku, která všechny seznámila s osudovými okamžiky konce války. O dvanácti obětech, nevinných lidech, z nichž každý měl před sebou svůj život, pohovořil ředitel muzea Tomáš Hamrlík. Zastavoval se dech a naskakoval mráz při slovech, která doléhala ke všem přítomným. Dvanáct jmen, k nimž se pojily osudy, z nichž každý byl jiný, přesto však pro všechny stejný svým tragickým koncem. Každý z nich měl svůj příběh, který zůstal nedořečen. Každému z nich zůstalo vyryto jméno na pamětní desce. Nejen ona však uchovává vzpomínky. Cenné svědectví přináší každý rok pamětník Jaroslav Stehlíček, který přibližuje své zážitky z doby války pohledem tehdy devítiletého chlapce. Jeho slova byla natolik působivá, že mnozí z žáků obklopili devadesátiletého rodáka Bojkovic i po oficiálním ukončení a kladli mu zvídavé otázky, které nebraly konce. Nesmírně si vážíme jeho každoroční přítomnosti, neboť právě ono osobní svědectví hrůz války dokáže naší mladé generaci nejlépe přiblížit její krutost i nesmyslnost.

Nezapomínejme proto na ty, kteří již nejsou mezi námi, a važme si těch, kteří své vzpomínky mohou předávat dál. Jen tak můžeme zabránit tomu, aby se tragédie, jaká postihla naše město 12. dubna 1945, nikdy neopakovala.

Do okresních bojů Matematické olympiády se letos zapojili tři žáci druhého stupně.

Veroniku Machů (IX. B) čekalo okresní kolo už v lednu. Filipa Josefíka (VII. A) a Artura Korshaka (VI. B) hned první dubnový den. Doma museli vyřešit 5 – 6 složitých úkolů.

V okresním kole Filda Josefík opět zabodoval! Ne, nebyl to apríl! Získal ve své kategorii dělené 1. místo! Během dvou hodin vyřešil bez chyby všechny tři úlohy.

Velká gratulace a všem díky za reprezentaci!

Velkého úspěchu dosáhl žák třídy 9.A Lukáš Janůj v krajském kole Geografické olympiády, kde se umístil na velmi pěkném pátém místě v kategorii C, určené pro žáky osmých a devátých ročníků.

Soutěž se konala na půdě Gymnázia Uherské Hradiště a zúčastnilo se jí řada talentovaných mladých geografů z celého kraje. Lukáš v silné konkurenci obstál na výbornou – získal 88,5 bodu ze 100 možných. Na stupně vítězů mu přitom chyběly pouhé 2 body, což jen potvrzuje jeho vysokou úroveň znalostí a dovedností.

Geografická olympiáda prověřuje nejen teoretické znalosti, ale také schopnost práce s mapami, logické myšlení a orientaci v aktuálním dění ve světě. Lukášův výsledek je proto o to cennější a svědčí o jeho zájmu o geografii.

K dosaženému umístění Lukášovi gratulujeme a přejeme mu mnoho dalších studijních i soutěžních úspěchů nejen na základní škole, ale také v dalším vzdělávání na vyšších stupních škol.

Matematika nemusí být jen o složitých vzorcích, písemkách a stresu u tabule. Důkazem je i oblíbená soutěž Matematický klokan, která si každoročně získává stovky žáků z celé naší republiky.

Každý soutěžící řeší test plný zajímavých úloh, které nejsou jen o počítání, ale hlavně o logickém myšlení. Nečekejte klasické příklady z učebnice – často jde o hádanky, netradiční úkoly nebo záludné otázky, které prověří důvtip.

V pátek 22. března 2026 se na naší škole uskutečnilo školní kolo, kterého se zúčastnili 104 žáci z 1. a 2. stupně ve čtyřech kategoriích.

Nejmladší kategorií je Cvrček, ve které soutěží děti z 2. a 3. tříd. Tady jsou ti nejlepší:

1. místo: Albert Blaha ze III. B

2. místo: Viktor Ondrůšek ze III. A

3. místo: Liliana Michalčíková ze III. A

V kategorii Klokánek soutěží děti ze 4. a 5. tříd. V této kategorii zvítězili:

1. místo: Robin Ondrůšek z V. B

2. místo: Julie Pippalová z V. B

3. místo: Ondřej Machů ze IV. B

Kategorii Benjamín absolvovali žáci 6. a 7. ročníku. Nejvíce bodů získali:

1. místo: Filip Josefík ze VII. A

2. místo: Klára Zemčíková z VI. A

3. místo: Jiří Živnéř z VI. B

Poslední kategorií je Klokan, kde bojovali žáci 8. a 9. ročníku. Nejlépe se umístili:

1. místo: Lukáš Janůj z IX. A

2. místo: Michal Pospíšil z IX. A

3. místo: Veronika Machů z IX. B

Velkou výhodou Matematického klokana je, že se ho může zúčastnit opravdu každý. Nejde jen o „jedničkáře“ z matematiky – často uspějí i ti, kteří mají dobrý odhad, kreativní myšlení a chuť přemýšlet jinak.

Výbornou zprávou je, že náš žák Filip Josefík sáhl nejhlouběji do klokaní kapsy a získal z ní 114 bodů. Dostal se tak mezi nejlepší řešitele v okrese Uherské Hradiště a umístil se ve své kategorii na 2. místě!

Březen je měsícem knihy a paní učitelky ze třetích tříd přemýšlely, jak by se mohl stát jedinečným a nezapomenutelným.

Oslovily tedy prarodiče svých žáků a požádaly je, zda by nemohli seznámit třídu s knihou, kterou jako děti rádi četli.

Cílem tohoto setkání bylo podpořit čtenářskou gramotnost, posílit mezigenerační vztahy a ukázat dětem, jak knihy spojovaly lidi v době, kdy nebyly tablety ani počítače. Prarodiče vypravovali o tom, jak knihu četli svým dětem a teď svým vnoučatům.

Aktivita trvala hodinu v každé třídě. Paní učitelky měly ke knize připravené navazující aktivity, aby byl zážitek co nejintenzivnější. Pomocí kvízů, běhavek a metod RWCT mohli žáci seniorům ukázat, že výuka se dnes té, kterou zažili oni ve svém dětství, nepodobá ani v nejmenším. Vzájemně si tak předali zážitky a zcela určitě to bylo obohacující pro obě strany, neboť děti byly nadšené. Krásně pracovaly, kladly otázky a snažily se ukázat, co vše umí. Věříme, že jsme udělali radost i našim milým seniorům.

Velké poděkování tedy patří paní Ondrůškové, paní Kovačíkové, panu Němcovi a panu Šimoníkovi. Děkujeme, velmi si vážíme vaší odvahy, protože není vůbec jednoduché zaujmout třídu 25 žáků.

„Nejlepším učitelem je zkušenost, a ne něčí zkreslený pohled.“ (Jack Kerouac)

Zajímavou zkušenost mohli získat deváťáci, když si u příležitosti Dne učitelů měli možnost na jednu vyučovací hodinu na prvním stupni vyzkoušet, jaké je to být paní učitelkou či panem učitelem. S předstihem si vytvořili skupinky, domluvili se s vyučujícími, jaké téma si mají připravit.

A tak potrénovali spoustu dovedností – komunikaci s učiteli i mezi sebou, tvorbu výukových materiálů, přípravu aktivit a her, ale také vystupování před třídou a práci s mladšími žáky.

A jaké byly ohlasy? Od čtvrťáčků bylo na chodbě slyšet, že to byla nejlepší hodina tělocviku, jakou kdy měli. Jinde by byl slyšet spadnout špendlík, jak žáci dávali pozor a na mladých „paních učitelkách“ jen viseli očima. No a někde bylo naopak rušno – a to zase překvapilo deváťáky, že není vůbec jednoduché překřičet víc jak 20 dětí při nějaké hře.

Každopádně se taková hodina líbila jak prvostupňovým dětem, tak i deváťákům, pro které byla tato zkušenost nejen zábavná, ale i poučná.