Novinky

Soudy, pranýře, věznice a popravy jen v legendách? Na míle vzdálené městu Bojkovice? Omyl! To, že se právě v naší obci odehrávaly mnohdy ty nejbizarnější kriminální příběhy, ty nejděsivější vraždy novorozeňat, a že o tom všem podává svědectví Krevní kniha městečka Bojkovic, o tom všem se naši osmáci dozvěděli v prosinci v Muzeu Bojkovska.

Žáci 2. stupně Základní školy T. G. Masaryka navštívili muzeum v letošním školním roce již potřetí. První zastávkou bylo temné období 2. světové války, na té druhé se „šesťáci“ seznámili s tématem písemných pramenů a na osmáky v předvánočním období čekal soud a věznice. Samozřejmě vše pouze v rovině teoretické. A tak pan ředitel Tomáš Hamrlík povyprávěl nejen o historii našeho malého města, ale i o právech, která jsme získali již v období středověku, a především o pravomoci soudní. Mnozí z našich mladých rodáků se tak zřejmě poprvé dozvěděli o tom, že i v Bojkovicích čekala odsouzené strastiplná „poslední cesta“ na popraviště, na níž je provázel zvuk zvonu, který je dodnes dochován, nebo také o tom, že kat k nám docházel až z dalekého Uherského Brodu. A co teprve ten šok, když zjistili, že se právě nachází v místech bývalého soudu. Ukázky z Krevní knihy, popisy mučicích technik, to vše už jen dokreslilo jednu z nejzajímavějších přednášek o našem městě. Se všemi žáky se pan ředitel loučil slovy, aby nezapomněli, že Bojkovice byly vždy obcí váženou a uznávanou. Jistě a neoddiskutovatelně zásluhou všech slušných a pracovitých lidí, kteří pro rozvoj města, školství a kultury dělají i v dnešní době maximum.

Ve středu 10. prosince se uskutečnila střelecká soutěž v Uherském Brodě, které se zúčastnili naši chlapci a děvčata.

Na střelnici vyjela dvě družstva ve složení:

 

Berčík Antonín

Borák Ondřej

Křivda Lukáš

Paška František

 

Formánková Terezie

Majtnerová Markéta

Tyroltová Lucie

Zetíková Monika

 

Na začátku akce, která probíhala ve sportovní hale TJ Spartak Uherský Brod, byli žáci poučeni o bezpečnosti a hned potom vše začalo. Soutěž byla rozdělena na dvě části, a to střílení vestoje a vleže bez opory. Celkem se zúčastnilo 10 družstev z pěti základních škol. Jako doprovodná akce byla opět rozborka a sborka několika zbraní, do které se při čekání aktivně zapojili naši kluci. Po skončení všichni napjatě čekali, jak to dopadne. Ani tento rok jsme nezklamali.

Mezi jednotlivci v kategorii chlapců získal s celkovým počtem 151 bodů 2. místo Antonín Berčík. V kategorii dívek se umístila na 3. místě Monika Zetíková se 117 body a kromě toho byly naše dívky třetí i v kategorii družstev a získaly celkem 400 bodů.

Gratulujeme k velmi dobrým výsledkům.

A je tady závěr našeho plaveckého výcviku. Žáci a žákyně třetích tříd úspěšně zakončili svůj povinný plavecký výcvik. Během dvaceti lekcí si žáci nejen zdokonalili své plavecké dovednosti, ale hlavně si užili spoustu legrace a her ve vodě. 

Kurz byl navržen tak, aby děti získaly jistotu a bezpečnost při pobytu u vody. Mnoho dětí, které na začátku kurzu měly z vody obavy, se naučilo potápět hlavu pod vodu a přestalo se bát. Pokročilejší plavci si zase vylepšili techniku znakového stylu, skoku do bazénu čili šipku a také například výlov potopených předmětů.

Důležitou součástí kurzu byla také přednáška, na které se malí plavci dozvěděli, jak by se měli zachovat v případě nebezpečí, které by mohlo u vody potkat nejen je, ale i jejich blízké či úplně cizí lidi.

Závěrečná lekce proběhla ve znamení závodů, kde si děti mohly vyzkoušet, jak rychle dokážou překonat bazén. Všichni účastníci byli moc šikovní a za svou snahu a pokroky si od lektorů plavecké školy převzali zasloužené "Mokré vysvědčení". Diplomy byly rozdány podle dosažené úrovně (např. "delfín", "velryba", "kapr"), což děti velmi potěšilo.

Exkurze do Uherskohradišťské nemocnice byla velmi zajímavá.

Líbilo se mi, že jsme měli možnost podívat se do různých prostor nemocnice, např. na dětské oddělení, na hematologii, kde se vyšetřují vzorky krve, a také jsme nahlédli do strojovny s potrubní poštou. Dozvěděli jsme se, jak probíhá chod nemocnice každý den a co je náplní práce různých profesí. Sami na sobě jsme si vyzkoušeli správné dezinfikování rukou.

Návštěva nemocnice mi velmi pomohla při rozhodování o střední škole.

Aneta Davidová

Žáci 9. tříd naší školy se i letos zapojili do literární soutěže s názvem Spěchej pomalu!, kterou vyhlašuje Střední odborná škola Luhačovice. Konal se již 13. ročník této oblíbené soutěže určené žákům základních škol.

Úkolem soutěžících bylo napsat fantasy, hororový nebo dobrodružný příběh na volné téma. V naší škole tvořili svůj příběh všichni žáci 9. ročníku, do soutěže z nich potom bylo vybráno a odevzdáno sedm nejlepších literárních prací. Konkurence byla opravdu velká – celkem bylo do soutěže zasláno 122 prací ze 33 základních škol.

O to větší radost máme z krásného úspěchu naší školy – žákyně Klaudie Turčinková z IX. A získala navzdory silné konkurenci skvělé 2. místo! Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo ve čtvrtek 11. prosince 2025 na půdě SOŠ v Luhačovicích.

Všem zúčastněným děkujeme za reprezentaci školy a vítězce srdečně blahopřejeme!
Věříme, že tento úspěch bude inspirací i pro další mladé autory.

Julie Tlachová, Denis Ondrušek, Martin Hurbiš a Klaudie Turčinková. Nejzdatnější výškaři naší školy, kteří získali cenné kovy nejen ve školním kole skoku vysokého, ale především se vraceli ověnčeni medailemi ze Slavičínské i Straňanské laťky.

Ta první, Slavičínská, se konala třetí prosincový den a našim svěřencům přinesla spoustu krásných ocenění. Kromě Julie Tlachové, která si osobním rekordem 143 cm vyskákala 1. místo, byli toho dopoledne nepřekonatelní také Klaudie Turčinková a Martin Hurbiš. Celý zbytek výškařského dne se nesl ve znamení úspěchů a úsměvů na tvářích našich sportovců. Denisi Ondruškovi jeho „osobák“ 150 cm přinesl stříbrnou medaili a tutéž „placku“ si o pár chvil později převzala i Markéta Gabrhelová v kategorii starších dívek. O bronz se postarali Helena Hanáková a Dominik Krysten. Měli jsme tak krásně nakročeno k laťce Straňanské, která se konala o den později.

Konkurence byla obrovská, což bylo patrné už ze slavnostního nástupu – v každé kategorii minimálně 17 závodníků. Mladší hoši se pak dokonce museli popasovat o nejlepší umístění mezi 21 výškaři! Ten, kdož se nezalekl ani konkurence, ani laťky ve výšce 145 cm, byl Denis Ondrušek, který všech dvacet soupeřů nechal za sebou a s hrdostí si vyskočil pro 1. místo. Dalším osobním rekordem, navýšeným oproti předchozímu dni o 4 cm, se zaskvěla Julie Tlachová, která opět nenašla v kategorii mladších dívek konkurenci a zvítězila. Kvalitu bojovské atletiky potvrdila i Klaudie Turčinková, která si výkonem 135 cm zajistila bronz. A sbírku medailí nakonec zkompletoval Martin Hurbiš krásným 2. místem.

Byl to krásný adventní výškařský týden. A my přejeme všem úspěšným sportovcům, aby vždy věřili tomu, že když se pořádně odrazí, může se svět na okamžik zastavit a přinést zázrak. A to nejen v době předvánoční …

Rozhodování o střední škole se kvapem blíží, a tak další zastávkou našich deváťáků v kolečku návštěv nedalekých středních škol byla SPŠOA Uherský Brod.

Díky žákům oboru Sociální činnost absolvovali zážitkový program na téma ŽÍT DOBRÝ A SMYSLUPLNÝ ŽIVOT. V malých skupinkách prostřednictvím různých her odkrývali nástrahy dnešní doby jejich pohledem, pohledem dospívajících. V miniaktivitách tak pracovali na tématech jako Porozuměj sám sobě a ostatním, Pozitivní morální vlastnosti či Vyvážené životní hodnoty. Zkoumali sílu slov naděje, spravedlnost, moudrost, láska, odvaha či laskavost. V další části exkurze se žáci dozvěděli, co školní studijní obory obnáší, jaká je náplň studia, jaké jsou možnosti budoucího uplatnění. Nakonec se podívali do učebny, kde si mohli vyzkoušet péči o miminko nebo třeba polohování na posteli.

Exkurze se žákům líbila a přispěla k rozšíření povědomí o dalších možnostech středoškolského studia.

Listopad bývá někdy náročný měsíc plný tmy, ponurého počasí a stresu ze čtvrtletních písemek, a tak jsme se letos pokusili ho trochu prosvětlit oslavou Světového dne laskavosti.

Na třídnických hodinách jsme se zaměřili nejen na laskavost ke druhým, ale také na laskavost k sobě, protože každý potřebuje čas od času slyšet vlídná slova a podporu. V IX. C, VIII. B, VII. B a VI. B si psali pozitivní vzkazy spolužáci navzájem, snažili se všechny ve třídě za něco ocenit nebo povzbudit a zlepšit si den v náročné chvíli. Soudě podle úsměvů na tváři při čtení vzkazů od ostatních věříme, že sebevědomí žáků alespoň malinko po této aktivitě stouplo. Osmáci si napsali podpůrný dopis sami sobě, kde se sami k sobě snažili být milí. Pro některé tato aktivita byla těžká, protože ne vždy dokážeme na sobě vidět to dobré, ale doufáme, že postupně se nám s žáky podaří získat kladný pohled na sebe samotné.
Žáci VI. A se zamýšleli, co pro ně laskavé chování je, jak si můžou mezi sebou pomoci a co by mohli pro každého spolužáka udělat v duchu hesla „Jeden za všechny, všichni za jednoho“. Žáci VI. B šli do praxe a zahráli si na anděly, kdy si vylosovali jednoho spolužáka a celý den mu pomáhali a chovali se k němu hezky, druhý den hádali, kdo byl jejich anděl a jestli to šlo poznat, nebo ne. Žáci IX. B vytvořili z keramiky krásné ozdoby do třídy, kde vepsali slova pojící se pro ně s laskavostí. VIII. C se rozhodla, že budou laskaví k přírodě a společně doplní zásoby v krmítkách pro ptáčky v zimním období.

Díky všem vyučujícím, kteří pečují o své třídy a snaží se přispívat k příjemnému klimatu v jejich kolektivech, a díky také všem žákům, kteří se do činnosti zodpovědně zapojili. Snad nám laskavost nějakou dobu vydrží 😊.

Stolní tenis. Dříve též ping-pong, hovorově pinec, pinčes; čínsky 乒乓球. Na Základní škole T. G. Masaryka bezkonkurenčně nejoblíbenější aktivita volných chvil, přestávek či čekání na odpolední vyučování. Stoly, pálky i míčky na každém patře, včetně 1. stupně, a kolem desítky nadšených jedinců a čilý ruch.

V loňském školním roce jsme se toho rozhodli využít a uspořádat první ročník turnaje O zlatou pálku. Zájem byl obrovský a zdaleka předčil očekávání. Pátý prosinec se proto nabízel pro uskutečnění ročníku druhého s příhodným názvem O mikulášskou pálku. Míček za pingpongovým stolem nejdříve nadhodili mladší šesťáci a sedmáci a během dvou vyučovacích hodin svedli boj, za který by se nemuseli stydět ani profesionální hráči. 3. místo si nakonec „vysmečoval“ talentovaný Jožka Zapletal, stříbrnou se stala Ivča Nováková z Komně, kde má tento sport dlouholetou tradici, a mikulášskou pálku nakonec ve svých rukou třímal vítěz Albert Neveselý. Podobně jako vloni převálcovali šesťáci své starší konkurenty a jedna z mála děvčat pokořila chlapce.

Kategorii osmáků a deváťáků zcela ovládl a své soupeře „smetl ze stolu“ Tonda Berčík, který si po loňském 2. místě zlepšil chuť a měl být právem na co pyšný. Finálový souboj s ním prohrál Petr Stružka a stal se zaslouženě držitelem diplomu za 2. místo a bronz si vybojoval Viktor Michalčík.

Tak pálky do ruky, napnout síťku, nadhodit míček a trénovat. Protože příští rok... Příští rok trofej v podobě malé plastové pálky čeká možná i na tebe….

Dne 3. prosince navštívili naši žáci 9. ročníku Střední odborné učiliště Uherský Brod – SŠ řemesel a chovatelství. Cílem exkurze bylo seznámit se s prostředím školy a s různými učňovskými obory, které mohou deváťáci po ZŠ studovat.

Po příjezdu byli žáci přivítáni zástupci školy a následně provedeni po areálu. Navštívili například autodílnu, kde se dozvěděli více o práci automechaniků, a také pracoviště oboru mechanik seřizovač, kde viděli ukázky strojírenské výroby.

Součástí programu bylo i praktické vyzkoušení některých činností. Pod vedením studentů 1. ročníku a jejich mistrů mohli deváťáci sami pracovat s přímočarou pilou, brousit materiály i skládat podlahu.

Žáci ocenili, že si mohli jednotlivé činnosti osahat a získat vlastní zkušenost. Mnozí tak mají jasnější představu o tom, co obory obnášejí a co by je případně mohlo v budoucnu lákat.

Děkujeme SOU Uherský Brod za vstřícnost a zajímavý program, který žákům pomohl v orientaci při volbě budoucího studia.

 

Amálka Dubovská a Filip Josefík (oba ze VII. A) se zúčastnili zábavné týmové soutěže Brloh, která je určena pro žáky základních škol a nižších gymnázií. Soutěží čtyřčlenné týmy, ale účast je možná i v menším počtu.

První tři kola probíhají během tří týdnů a v každém z nich čeká soutěžící deset náročných logických úkolů. Naší dvojici se podařilo úspěšně projít touto částí a postoupit do dalšího kola, které už probíhá online v přesně stanoveném čase.

A jak si vedli? Celkově obsadili 76. místo ze 725 týmů z Česka i Slovenka. Pokud budeme hodnotit pouze základní školy, posunuli se na výborné 36. místo ze 408 týmů. A v rámci Zlínského kraje se Amálka s Fildou umístili dokonce na krásném 4. místě ze 63 týmů!

Velká gratulace!

Děti ze školní družiny si tuto píseň společně zazpívaly při čekání na příchod čerta, Mikuláše a anděla.

V tělocvičně zavládlo ticho, když Mikuláš četl z Knihy hříchů.  Písničky, básničky napomohly dětem k vykoupení z čertovy náruče. Všichni jsme si společně zazpívali vánoční písničky a navodili tak blížící se vánoční atmosféru.

Děkujeme žákům 9. ročníku, kteří nám ochotně vypomohli.

V pátek 5. 12. nás ve škole opět po roce navštívil svatý Mikuláš se svým doprovodem – s andělem a čertem.

Děti s očekáváním naslouchaly, jestli neuslyší cinkání zvonečku. A když se cokoli ozvalo, bylo po výuce. Někteří s úsměvem, ale někteří i trochu s obavami čekali, co anděl z košíčku vytáhne, jestli čert někoho neodnese v pytli. V 1., 2. a 3. třídě přednesli žáci Mikulášovi básničku a zazpívali veselou písničku. Ve všech třídách prvního stupně Mikuláš z nebeské knihy přečetl jména zlobivých žáků. Museli slíbit, že se polepší. Anděl rozdal všem dětem malou dobrotu.  Nakonec jsme se všichni sešli na chodbě u vánočního stromečku a společně s mikulášskou družinou jsme si zazpívali koledy.

Na konci listopadu se třídy VI. B, VIII. A a IX. A zúčastnily Krajské matematické soutěže třídních kolektivů, v níž každý tým soutěží ve své věkové kategorii.

Soutěž prověřila nejen znalosti a logické myšlení, ale také schopnost spolupráce a týmového řešení úloh.

Třída VI. B získala 2. místo, IX. A obsadila 3. příčku a VIII. A se umístila na 9. místě. Všem třídám gratulujeme k dosaženým výsledkům a děkujeme za skvělou reprezentaci školy.

Úspěchy našich týmů jsou důkazem toho, že matematika může být zábavná i týmová a že společné úsilí přináší výborné výsledky. Přejeme mnoho dalších úspěchů a radosti z objevování krás matematiky!

Johan Cruijff řekl, že je jednoduché hrát fotbal, ale hrát jednoduchý fotbal je nejtěžší. A důležitější než to, co děláte s míčem, je to, co děláte, když ho nemáte.

O významu slov Johana Cruijffa se 25. listopadu přesvědčili nejen svěřenci Vlastimila Ogrodníka, ale i jejich konkurenti z Nivnice, Bánova a Uherského Brodu v okrskovém finále halové kopané.

Ve Sportovní hale Zdeňka Ogrodníka se hrálo spravedlivým systémem „každý s každým“, 2x po deseti minutách. Nejtěžší souboj nás čekal v závěru, kdy jsme proti Základní škole Pod Vinohrady sehráli vyrovnaný zápas a zaslouženým vítězstvím 2:1 jsme si zajistili postup do krajského finále.

Naši školu reprezentovali: David Valíček, Teodor Neveselý, Jan Ridoško, Viktor Michalčík, Maksym Shkyrta, Martin Hodulík, Šimon Vavrečka, Jakub Teplý a nadějná fotbalistka Adéla Berčíková. Gratulujeme a přejeme hodně úspěchů v krajském finále!

Říká se, že odpočinek je nezbytný k dobití baterií, abyste později mohli vyskočit výš a zazářit jasněji. Naše nejlepší výškařské hvězdy zazářily v pátek 21. listopadu ve školním kole soutěže ve skoku vysokém, kde po roce opět předvedly nezapomenutelnou sportovní podívanou.

Pod kopulí Sportovní haly Zdeňka Ogrodníka se jako první začaly rozcvičovat mladší sportovní naděje. Někde hrála roli tréma, jinde přemotivovanost, ale u všech převládala touha po vítězství. Tou, která nakonec všechny překážky překonala, se stala Julie Tlachová, jež si svým výkonem 135 cm zaslouženě vyskákala vítězství. Dívky na 2., 3. i 4. místě zdolaly laťku ve výšce 130 cm, a o pořadí tak musel rozhodnout počet pokusů. Díky minimu opakování si pro druhé místo doběhla Helena Hanáková a na třetí příčku šťastně vyskočila Ema Halodová.

Děvčata poté vystřídali jejich spolužáci v mladší chlapecké kategorii. V ní se suverénním vítězem stal Denis Ondrušek, který překonal svou osobní hranici 140 cm a v závěru soutěže mladších hochů si plnými doušky užíval nejen skočených 145 cm, ale především heroickou atmosféru plnou adrenalinu a zaslouženého štěstí. Nefalšovaná radost čišela i ze „stříbrného“ Jana Juráska (140 cm) a „bronzového“ Petra Šopíka (140 cm).

Kategorii starších děvčat ovládla Eva Hanáková, o stříbrnou pozici se postarala osmačka Markéta Gabrhelová a s krásným třetím místem mohla být rozhodně spokojena Natálie Chytrá. Přestože se jí z počátku soutěže příliš nevedlo, bojovala a ukázala mladším závodnicím, že na vzdávání je vždycky času dost. Zajímavostí je, že u všech závodnic bylo na výsledkové listině zapsáno stejné číslo – 135 cm. Stejně jako u smutné Magdy Jančové, na niž zůstala nepopulární bramborová medaile.

Jako každý rok čekalo na všechny největší drama až v závěru výškařského dopoledne. O bronz se postaral Dominik Krysten (150 cm) a zklamanému favoritu soutěže Michalu Kútikovi muselo tentokrát stačit „pouze“ druhé místo (155 cm). Fantastickým osobním rekordem 162 cm však všechny deváťáky zaskočil osmák Martin Hurbiš. Jeho závěrečné finále strhlo celou sportovní halu a frenetické povzbuzování se neslo školními chodbami ještě dlouho poté.

Všechny diplomy jsou rozdány, žíněnky i stojany uklizeny a sportovní hala se vrátila do svého běžného všedního rytmu. A naši skokani? Těm letošní pouť ještě nekončí. Ty nejlepší čeká před Vánoci tradiční Straňanská a Slavičínská laťka, z nichž si pravidelně vozíme ty nejcennější kovy. Zazáříme i letos? To vše ukáže forma, dobrý odraz i rozběh, sebevědomí i víra. Víra v to, že letos „mě ve skoku vysokém nikdo nepřekoná“. A my věříme, že víra v sebe sama je tou nejlepší cestou. Cestou k vítězství.

Existuje kouzelné místo, kde můžete najít tančící stromky, neposedné dárečky, Mikuláše i ty rohaté, a když budete hodní, najdou si vás i andělé a obdaří vás úsměvem, dárečkem, ale především vlídností. Pak se kdesi zdaleka ozve tajemné odpočítávání a před vašima očima se rozzáří majestátní smrk, jehož světla nesou jasný vzkaz – začíná Advent…

Ptáte-li se, jak dalekou cestu byste museli urazit, abyste na ono tajemné místo přišli, odpověď vás jistě potěší. Je to blíž, než si myslíte. Ten, kdo se v pátek 28. listopadu ocitl na Tillichově náměstí, už odpověď zná. Právě tam totiž díky Základní škole Tomáše Garrigua Masaryka a ostatním místním spolkům proběhlo Adventní setkání. Období očekávání nám otevřeli žáci základní školy, děti z mateřské školy i svěřenci domu dětí a mládeže.

O hudební složku se postarala dechová hudba Bojkovice a pěvecký sbor církevní střední školy rozezpíval bojkovské náměstí tak, až mráz běžel po zádech. A určitě to nebylo pouze počasím, které nezapomnělo toho dne dědečka Mrazíka k Olšavě poslat, aby podtrhl tu správnou sváteční atmosféru. Snížek sice nepadal, ale stromečkům z 2. A i tak pomohl ke krásnému tanečku i písničce. Z plných plic zpívali také školkáčci, třeťáčci i starší páťáci z béčka.

A protože k adventnímu času neodmyslitelně patří i trocha pohádkového tajemství, pódium na chvíli ovládla také mikulášská družina z domu dětí a mládeže. Mikuláš s andělem rozdávali dětem úsměvy a laskavá slůvka, zatímco čertice roztančily celé náměstí svým veselým, trošku rohatým tanečkem. Jejich energie rozsvítila Tillichovo náměstí stejně živě jako později světla na vánočním stromě.

Šesťáky by možná toho listopadového podvečera nikdo nepoznal, neboť se proměnili ve stařenky a staříčky a připomněli všem, jak se Vánoce slavily na Moravském Slovácku za starých časů. Do těch dnešních nás pak přenesl starosta města Petr Viceník a ředitel školy Zdeněk Ogrodník, kteří poděkovali všem, kdož se na Adventním setkání podíleli, a společným odpočítáváním rozsvítili vánoční strom. Ten pak monumentálně dohlížel na čilý ruch, jejž tvořili místní občané se svařákem, punčem či zabijačkovou specialitkou v ruce.

Front před stánky neubývalo — na rozdíl od ovarů, obarovice, guláše či talířů plných masových dobrot. Před uměním paní kuchařek ze základní školy nezbývá než smeknout. Stejně jako před všemi, kteří se na letošním Adventním setkání podíleli.

Tak teď už jen nezapomenout, že světlo do našich životů nepřináší jen rozzářený strom, světelná výzdoba či hořící svíce na adventním věnci. To nejdůležitější světlo si každý musí nalézt sám v sobě. Všem těm, kterým nechybí dobré srdce, laskavost a pochopení, nechť září na cestě nejen po dobu adventní…

V pátek 21. listopadu se 18 žáků 9. ročníku zúčastnilo exkurze do firmy TVD v Rokytnici. Jak akce probíhala, si můžete přečíst níže.

V 8 hodin jsme vyrazili autobusem do Rokytnice. Po příjezdu byli žáci seznámeni
s bezpečnostními předpisy a rozděleni do dvou skupin. První skupina navštívila výrobní halu, kde se seznámila s technologiemi firmy. TVD se specializuje na výrobu rozvaděčových skříní a kovového nábytku. Používá moderní postupy, jako laserové řezání a pálení, pro přesné dělení plechů. Dále je zde robotické pracoviště na ohraňování tohoto materiálu.

Během prohlídky si deváťáci napsali, co by chtěli mít na propiskách, a pracovník firmy jim toto následně vygravíroval pomocí laseru. Druhá skupina mezitím v zasedací místnosti prováděla praktické úkoly. Skládali plechové skříňky, svařovali na PC trenažéru a měřili součástky. Po hodině došlo k prohození skupin, aby si každý vyzkoušel všechny aktivity. Na závěr proběhl kvíz a nejlepší žáci získali ceny, například termosky nebo šroubováky ve tvaru propisky.

Děkujeme firmě TVD za organizaci této exkurze, která může některé deváťáky inspirovat
k dalšímu studiu technických oborů.

Jaké to bylo sedět v lavicích před desítkami let? Osmáci z naší školy to zjistili na vlastní kůži v úterý 11. 12. na exkurzi v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.

Během exkurze byli žáci rozděleni do dvou skupin. Nejdříve se první skupina vydala do „staré školy“, ve které si žáci vyzkoušeli roli tehdejších žáků i přísného pana učitele. Druhá skupina mezitím procházela moderní expozicí muzea a plnila pracovní list, který je vedl po stopách života a díla učitele národů. Díky interaktivním panelům a zajímavým exponátům poznali žáci Komenského životní dráhu i jeho myšlenky o vzdělávání.

Na závěr nechyběla ani krátká animace inspirovaná Labyrintem světa a rájem srdce, která přiblížila, život a myšlenky „učitele národů“ moderní a srozumitelnou formou.

Exkurze byla plná zážitků, poznání i otázek k zamyšlení. Osmáci si odvezli nejen nové vědomosti, ale také představu o tom, jak moc se školství proměnilo.

Středa 19. listopadu, kterou jsme strávili na Gymnáziu Jana Pivečky ve Slavičíně, byla pro nás velmi nevšední a zajímavá.

Hned po příjezdu se nás ujala milá paní zástupkyně, která nás provedla všemi kouty této školy.

Učitelé nám předvedli, že i vyučování na gymnáziu může probíhat formou zábavy. Seznámili nás s netradiční výukou logické matematiky i s výukou cizích jazyků, kde pro nás přichystali zábavná interaktivní cvičení. Ve vedlejší učebně chemie někteří z našich spolužáků prováděli zajímavé pokusy. Následně jsme si v učebně biologie vyzkoušeli práci s odbornými mikroskopy a viděli jsme koloběh života motýlů, který nás velmi zaujal. O přestávce jsme dokonce obdrželi výbornou svačinu.

Děkujeme za tuto skvělou možnost poznat prostorově sice menší školu, ale školu s velmi příjemnou atmosférou!

Naši spolužáci ve stejný čas navštívili Střední odbornou školu Slavičín, kde si nejenom vyslechli informace o jednotlivých oborech, které tady lze studovat, nýbrž měli i možnost nakouknout do odborných dílen, kde si prakticky osvojují učivo budoucí instalatéři, elektrikáři, automechanici či obráběči strojů. Na vlastní oči také viděli, jak se glavíruje nápis na propisku a jak nám mohou být nápomocni roboti.

S jistotou můžeme za všechny říci, že se nám tento výukový den moc líbil a že nám usnadnil rozhodování o našem dalším směřování.

Markéta Majtnerová, Isabell Peprníčková, IX. C