Novinky

Národní tóny, národní barvy a hudba, která dokáže vyprávět i beze slov. Harfa, příčná flétna a zpěv rozezněly v pátek 25. září prostory klubu Maják a žáci osmého a devátého ročníku dostali možnost na chvíli zpomalit a jen poslouchat.

Trio souboru Musica Dolce Vita promluvilo k mladým posluchačům tóny mnoha českých hudebních velikánů – Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka. Klenoty české hudby v podání Zbyňky Šolcové, Žofie Vokálkové a Daniely Demuthové doléhaly k uším prostřednictvím harfy, flétny či zpěvu a bylo zřejmé, že i svět vážné hudby může dnešní mladou generaci oslovit a zaujmout.

Kéž by si i v osobním životě našli alespoň někteří z nich čas na koncertní sály, smyčce a nenapodobitelnou atmosféru hudby, která léčí duši a přináší tolik potřebný klid.

Žáci 3. – 5. ročníku se zapojili do Svatováclavského sportovně-vzdělávacího souboje družstev, který spojil pohyb, spolupráci a poznávání české historie.

Děti soutěžily v družstvech a během svého putování plnily různorodé úkoly. Součástí programu byl také kvíz o svatém Václavovi, v němž si žáci ověřili a rozšířili své znalosti o patronovi české země.

Svatováclavský souboj tak nebyl jen o vítězství, ale především o společném zážitku, pohybu a zajímavém poznávání historie.

Volby klepou na dveře. Pro někoho samozřejmá součást života, pro jiného možná jen něco, co se ho zatím příliš netýká. Volební místnosti, komise, lístky, kroužkování jmen… To všechno dnes vnímáme jako běžnou součást demokracie. Ale bylo tomu tak vždy?

Proč je ve volbách důležitý rok 1907? Kdy získaly volební právo ženy? Jak vypadaly volby za první republiky? A co znamenalo „volit“ v době, kdy žádná skutečná volba vlastně neexistovala? Odpovědi na tyto i další otázky hledali v měsíci září a říjnu naši šesťáci a deváťáci v Muzeu Bojkovska na výstavě s názvem Volby v proměnách 20. století.

Pan ředitel Tomáš Hamrlík jako vždy provedl naši mladou generaci celým minulým stoletím a někde ve stručnosti, jinde do hloubky seznamoval žáky s problematikou, která je bude provázet po celý zbytek života. Expozice s fotografiemi, dobovými volebními lístky, urnou či propagačními letáky bezesporu proměnily zdánlivě nezáživné černobílé téma v nedílnou a velmi barevnou mozaiku života každého z nás. Protože právě díky našim předkům, kteří v minulosti bojovali za právo volit, můžete jednou i vy, milí mladí, učinit první krok ke své budoucnosti – krok k volbám.

Ve čtvrtek 17. 9. ráno čekalo na žáky překvapení. Přijela por. Bc. Milena Šabatová z územního odboru v Uherském Hradišti.

Poutavě a s lehkostí připomněla dětem z první a druhé třídy pravidla bezpečnosti v silničním provozu. Téma přednášky neslo název Policista je náš kamarád (povídání o policii, základní pravidla chodce a cyklisty).

Žákům druhé třídy paní policistka objasnila, jaký je rozdíl mezi státní a městskou policií. Děti velmi zaujalo, že policii pomáhají i zvířata – především koně a psi, kteří musí být správně vycvičení. Dále si žáci zopakovali vybavení cyklisty a kola. Vyzkoušeli si dle zájmu reflexní vestu, policejní čepici, terč na řízení provozu a policejní pouta.

Na závěr se soutěžilo o drobné dárečky. Každý si odnesl kartu bezpečí a obdržel otisk policejního razítka.

Další beseda proběhla následující den. Pro pátou třídu byl tématem setkání nebezpečný internet a deváťáci si povídali o trestní odpovědnosti.

Připravit!

Pozor!

Ohlušující zvuk startovních desek rozřízne ranní ticho a naši nejrychlejší atleti se 16. září na atletickém stadionu Pod Vinohrady chystají pokořit závodníky z dalších deseti škol v 15. ročníku Sprinterského víceboje.

Šestnáct nejrychlejších borců s logem Základní školy T. G. Masaryka Bojkovice. Čtyři z každé kategorie. Bojuje se za páťáky, šesťáky, sedmáky i ty nejstarší z osmých a devátých tříd. Před každým z nich je čtyřicet, padesát a šedesát metrů. Hezky v postupnosti a s dalšími desítkami konkurentů po boku. Rozhoduje rychlost ve startovních blocích, síla nohou i paží a někdy i štěstí po protnutí cílové „pásky“.

Po poledni je hotovo. Bledost tváří vystřídala červeň a zpocená čela a ti, kdo před pár hodinami stáli a svižně se protahovali, teď unaveně oddychují vsedě. Únavu však brzy střídá euforie. Vedli jsme si více než výborně!

Nejmladší benjamínci se radují z druhého (kategorie děvčat), respektive třetího (kategorie chlapců) místa a mladší holky i nejstarší borci nenašli konkurenci a vystupují na stupínek nejvyšší! Starší atletky doběhly čtvrté a mladší kluci vybojovali sedmé místo. Každopádně jsme vítězi ve dvou kategoriích – a to ještě není konec.

Nejrychlejšími sprintery ze všech se toho dne stávají Jakub Teplý a Barbora Chytrá. Max Legín nestačil pouze na kamaráda Kubu Teplého a v superfinále tak obsadil 2. místo, stejně jako Lucie Živnéřová. Třetími nejlepšími se stali Julie Tlachová, Šimon Michalec a Aneta Turčeková.

Dřevěné medaile vyrobené speciálně pro dnešní den se sice na slunci neblyští, ale dávají tušit, že forma bojkovských atletů je na letošní rok vyřezána více než dobře. Teď už jen dál trénovat, běhat, bojovat a přidávat další centimetry, sekundy i vítězství. Protože tahle atletická sezóna teprve začíná!

U příležitosti Mezinárodního dne čokolády si školní družina pro děti připravila zajímavou besedu věnovanou této oblíbené pochoutce.

Děti se dozvěděly, odkud čokoláda pochází, jak se vyrábí a jakou cestu urazí kakaové boby, než se z nich stane čokoláda, kterou známe.

Součástí besedy byla také ochutnávka různých druhů čokolády. Děti měly možnost porovnat jejich chuť, vůni i vzhled a zjistit, jak se jednotlivé druhy od sebe liší. 

 Děti si dopoledne užily a odnesly si nejen sladký zážitek, ale také nové poznatky o vzniku a výrobě čokolády.

Čtyřicet šest známých i neznámých tváří. Bojkovjané, Záhorovjané, Komňané i ti z Přečkovic, Pitína či Hostětína. Usměvaví, nervózní, stydlivě sedící i divoce pobíhající a skrývající nervozitu za hlučnost a „hurónství“. Tak začal druhý zářijový den adaptační kurz všech žáků 6. ročníku.

Kulturní dům v Bojkovicích se na dva dny proměnil z dějiště plesů a rodinných oslav v místo sportu, her, stmelování, ale i zdravého soutěžení. Hlavními tahounkami a organizátorkami byly lektorky z Domu dětí a mládeže v Bojkovicích, které si pro nováčky 2. stupně připravily nepřeberné množství aktivit. A tak hlavní roli převzalo lano, posouvaly se míče či neposedné dřevěné tyčky, nafukovací balónky létaly vzduchem a odevzdanost procházela zkouškou uličky důvěry.

A když už nám prostory kulturního domu byly malé a potřebného kyslíku ubývalo, vydali jsme se na vyhlídku či fotbalové hřiště. Ani tady se to však bez potřebné spolupráce neobešlo. Nohy byly zafixované, oči zavázané a nezbývalo než se snažit a důvěřovat si. A tak to, co se první den zdálo nemožné, bylo na konci toho druhého už téměř automatické. Spojovaly se ruce bez ohledu na pohlaví, domluvit se společně byli schopni introverti s největšími exhibicionisty a kooperace se vytvářela rychlostí blesku.

Úplný závěr už patřil třídním učitelkám, které spolu se svými nováčky vytvářely pravidla tříd, bez nichž se neobejde hladký průběh žádné delší cesty. Snad tedy všichni stojíme na startu úspěšné čtyřleté etapy plné kamarádství, příběhů, důvěry a vzájemného respektu.

Začal nový školní rok a ten je pro prvnáčka velkou změnou.

Pro 42 dychtivých dětí začala povinná školní docházka. V 8 hodin ráno žáčci usedli poprvé do školních lvic, kde je doprovázeli jejich nejbližší příbuzní. Slavnostně je přivítali paní učitelky, pan starosta, paní místostarostka a pan ředitel. Všichni dětem popřáli úspěšné vykročení do nového školního roku, hodně kamarádů, spoustu společných příjemných zážitků, aby se jim ve škole líbilo a aby se do školy těšily.

Ve školní družině jsme uspořádali oblíbenou Noc ve školní družině, které se zúčastnilo 20 dětí ze 4. a 5. ročníku.

Program byl pestrý a plný pohybu. Děti si zahrály přehazovanou, fotbálek, vybíjenou i florbal a s nadšením se zapojily také do netradičních zábavných her, při kterých nechyběl smích ani týmová spolupráce.

Po sportovních aktivitách jsme si společně opekli špekáčky a doplnili energii na další část večera. Na závěr nechyběla ani diskotéka, při které si všichni s radostí zatančili a užili si skvělou atmosféru.

Celá akce se vydařila, děti odcházely ráno po snídani plny krásných zážitků.

Někdo vyniká ve sportu, jiný v matematice. Naši žáci však ukázali, že opravdovým dobrodružstvím může být i český jazyk.

Na druhém stupni se uskutečnil další ročník oblíbené soutěže Král pravopisu, která každoročně prověřuje nejen znalosti pravopisných pravidel, ale také schopnost soustředit se a zachovat chladnou hlavu i při těch nejzáludnějších úkolech. Na soutěžící čekaly rozmanité úkoly zaměřené na pravopisné jevy, se kterými se setkávají nejen v hodinách českého jazyka, ale i v každodenním životě. Přestože o vítězství rozhodovaly detaily, všichni účastníci předvedli obdivuhodné výkony a potvrdili, že čeština rozhodně nemusí být jen školním předmětem, ale také zábavnou výzvou.

Po napínavém klání získali titul Krále pravopisu pro školní rok 2025/2026 tito žáci:

Klára Zemčíková, VI. A

Julie Valterová, VII. C

Alžběta Hamrlíková, VIII. A

Taťána Džavíková, IX. B

Všem soutěžícím děkujeme za jejich odhodlání a gratulujeme vítězům k výborným výsledkům. Jsme rádi, že naši žáci dokazují, že čeština není jen soubor pravidel, ale také prostor pro přemýšlení, soustředění a radost z dobře odvedené práce.

Už teď se těšíme na příští ročník. Kdo se stane dalším vládcem pravopisného království?

Ve čtvrtek 4. 6. 2026 navštívilo 23 žáků osmého ročníku učebny a dílny střední školy, která dlouhodobě spolupracuje s Českou zbrojovkou v Uherském Brodě.

Ráno dopravil mikrobus osmáky k budově v ulici Pod Valy, kde probíhá teoretická výuka. Učí se zde jak běžné všeobecné předměty, tak i odborné. Škola má nově vybudované počítačové učebny a specializované učebny pro obor informační technologie. Žáci si zkusili pomocí CAD programů vytvořit technický výkres a 3D model hrací kostky. Poté se přesunuli do jiné počítačové třídy, kde si v programu UNITY mohli „zajezdit závodním autem“ na rychlostním okruhu. Nutno podotknout, že máme nadějné budoucí závodníky, kteří překonali rekord školy…

Po prohlídce budovy jsme přešli do ulice Vlčnovská, kde se uskutečňuje hlavně praktická výuka. V areálu si osmáci vyzkoušeli práci v odborných dílnách. V jedné si vyrobili dřevěný zavírací nožík, v další se seznámili s rozborkou zbraní a zkusili si střelbu na laserový terč.

Exkurze se osmákům velmi líbila, odnesli si řadu nových zážitků i zajímavých zkušeností z technických oborů, což mnohé možná příští rok ovlivní při výběru střední školy.

Naši žáci se pravidelně zapojují do celé řady mimoškolních aktivit a soutěží, ve kterých mohou rozvíjet své znalosti, dovednosti i zájmy. Jednou z nich je také soutěž Zlatá srnčí trofej určená mladým milovníkům přírody, lesnictví a myslivosti.

Dne 23. května 2026 se v Muzeu lesnictví a myslivosti Buchlov uskutečnilo okresní kolo této soutěže. Soutěžící si ověřili své znalosti ve vědomostních testech a své praktické dovednosti prokázali na poznávací stezce s mysliveckými a botanickými exponáty.

V silné konkurenci si výborně vedli také žáci ZŠ T. G. M. Bojkovice. V kategorii A (3.–5. třída) získal krásné 3. místo Ludvík Jurák z V. A. Ještě většího úspěchu dosáhl v kategorii B (6.–9. třída) Antonín Berčík z IX. A, který obsadil 1. místo a vybojoval si postup do národního finále soutěže, které probíhá formou letního soustředění.

Oběma žákům srdečně gratulujeme k dosaženým výsledkům a Tondovi přejeme mnoho úspěchů v národním finále.

Na 1. stupni naší základní školy se uskutečnila pěvecká soutěž, která přinesla spoustu radosti a hudebních zážitků. Do soutěže se zapojilo celkem 32 zpěváčků a zpěvaček, kteří s odvahou vystoupili před porotou i svými spolužáky.

Během soutěžního dopoledne zazněly různorodé písničky a každý soutěžící se snažil podat co nejlepší výkon a ukázat svůj pěvecký talent. Nechyběla tréma, ale především nadšení, radost ze zpívání a velká podpora publika.

Porota měla nelehký úkol. Hodnotila nejen čistotu zpěvu a rytmus, ale také celkový projev. Všichni účastníci si zaslouží velkou pochvalu za pečlivou přípravu a odvahu vystoupit před ostatními.

Na závěr byli vyhlášeni nejlepší zpěváci v jednotlivých kategoriích, ale vítězem byl vlastně každý, kdo se soutěže zúčastnil. Všichni si odnesli krásný zážitek, nové zkušenosti a zasloužený potlesk.

 

Výsledky pěvecké soutěže

 

Kategorie 1. a 2. tříd:

1. místo: Vendula Volaříková, I. B

2. místo: Bohumír Strommer, I. B a Beáta Kovačíková, II. A

3. místo: Alžběta Tomášková, II. B a Amálie Surá, I. A

 

Kategorie 3. tříd a 4. tříd:

1. místo: Michal Marunič, III. B

2. místo: Saša Dohnalová, IV. A a Nela Slavíčková, IV. B

3. místo: Tereza Rivolová, IV. A a Barbora Šitavancová, III. B

 

Kategorie 5. tříd:

1. místo: Johanka Mlčůchová, V. B

2. místo: Simona Lahutová, V. A a Julie Pippalová, V. B

3. místo: František Němec, V. B a Jonáš Michalčík, V. B

Skvělou tečku za sportovní sezónou udělali naši žáci na tradiční atletické soutěži O pohár starosty města Uherský Brod. V silné konkurenci 18 školních týmů předvedli výborné výkony a domů přivezli úctyhodných 23 medailí.

Soutěž prověřila všestrannost mladých atletů napříč čtyřmi ročníky 1. stupně. Druháci poměřili síly ve skoku z místa, třeťáci v hodu plným míčem, čtvrťáci v hodu kriketovým míčkem a páťáci ve skoku dalekém. Součástí programu byly také sprinty na 60 m a závěrečná štafeta na 4 × 170 metrů, do které každá škola vybírala čtyři své nejlepší atlety. O celkovém pořadí rozhodoval součet bodů ze všech disciplín, a proto záleželo na každém výkonu.

Závodníky během celého dne provázelo velmi teplé počasí. Přesto naši sportovci bojovali s maximálním nasazením, předváděli kvalitní výkony a navzájem se podporovali. Odměnou jim byla nejen řada individuálních medailových umístění, ale také skvělé výsledky v hodnocení družstev.

Výborně si vedl náš tým B, který obsadil krásné 5. místo. Ještě lépe si vedl tým A, jenž vybojoval stříbrnou příčku, a to pouhé tři body za domácí ZŠ Pod Vinohrady. V tak vyrovnané konkurenci je to mimořádný úspěch, který potvrzuje kvalitní práci našich mladých sportovců během celého školního roku.

Pro děti jsou tyto výsledky zaslouženou odměnou za poctivý trénink, odhodlání a chuť sportovat. Zároveň představují krásné završení dalšího mimořádně úspěšného roku plného pohybu, soutěžení a sportovních zážitků.

Všem závodníkům srdečně gratulujeme a děkujeme za vzornou reprezentaci školy. Jsme na vás hrdí!

Na atletické olympiádě, které se zúčastnilo 12 škol, předvedli naši žáci skvělé výkony a bojovali s velkým nasazením. Soutěžilo se v disciplínách: běh na 50 metrů, skok z místa a hod kriketovým míčkem.

Naši žáci si vedli výborně a vybojovali celkem 16 medailí. V běhu na 50 m první místo ve své kategorii získal Kryštof Rapant, Ondřej Polišenský a Karolína Michalcová, na druhém místě se umístili Ema Fialová, Adam Pešek, Filip Petr Škovran. Ve skoku z místa zlato získal Štěpán Uchytil, Filip Petr Škovran, bronz si vybojovali Ema Fialová, Kryštof Rapant, Jiří Pytela a Karolína Michalcová. V kategorii hod kriketovým míčkem se na zlaté pozici umístil Jiří Pytela, stříbro vybojoval Ondřej Polišenský a Karolína Michalcová, bronz si odvezl Kryštof Rapant. V průběhu závodů nechyběla bojovnost, fair play ani radost ze sportu.

Všem žákům děkujeme za vzornou reprezentaci školy a medailistům gratulujeme k dosaženým úspěchům.

Ve středu 3. června se ve Sportovní hale Zdeňka Ogrodníka uskutečnilo krajské finále ve volejbalu dívek.

Navázalo na kolo okresní, v němž hoši potěšili krásným 2. místem, přičemž nepřemožitelnými se pro ně stali pouze borci ze Starého Města. Jelikož se do „kraje“ probojují pouze vítězové, klukům postup bohužel nevyšel. Na rozdíl od děvčat, která jako zástupkyně týmu domácích mohla třetí červnový den změřit síly s nejlepšími volejbalistkami Zlínského kraje.

Zde už se holky střetly s těmi opravdu nejlepšími, často i kadetkami, které se tomuto sportu věnují každodenně na takřka profesionální úrovni. Volejbalistky ze Zlína, Starého Města, Kroměříže a Rokytnice nechaly na palubovce všechny své síly a pro naše děvčata se, bohužel, staly nepřekonatelnými soupeřkami. Páté místo bylo bezesporu zklamáním pro hráčky, trenéry i diváky. Symbolická tečka za letošními sportovními soutěžemi tak nebyla napsána žádnou z vítězných barev.

Doufáme, že naši volejbalisté, atleti, fotbalisté a další sportovci o prázdninách nezleniví a v září se na sportovních stanovištích opět setkáme ve skvělé formě připraveni zabojovat o nejcennější kovy.

Vídeň – město od pradávna spojeno s rodem Habsburků, překypující monumentálními památkami či rozkvetlými zahradami. Město, jehož návštěva díky neopakovatelné atmosféře nenechá nikoho chladným a u každého návštěvníka vzbudí touhu alespoň jednou se do této metropole vrátit.

Páteční ráno 29. května tak slibovalo den plný zážitků, historie i objevování míst, o nichž dosud osmáci slýchali jen v hodinách dějepisu a znali je pouze v úrovni teoretické. Schönbrunn, Hofburg, chrám svatého Štěpána či zábavní centrum Prátr měly se toho dne stát nejen zastávkami na mapě, ale především místy, kde historie na chvíli ožila přímo před očima všech mladých návštěvníků.

V pátek 29. května se tedy žáci osmých ročníků vydali směrem Rakousko. Pan doktor Kočí se jako vždy ujal v autobuse role průvodce a po čtyřech hodinách všechny přivítala náruč rakouské metropole. Hřející paprsky nejdříve osvítily letní sídlo Habsburků Schönbrunn, o kousek dál se monumentálně tyčící Neptunova fontána stala svědkem nejen zajímavého vyprávění, ale také hromadného pořizování fotografií u samotného vládce moře boha Neptuna. Důležitý rozchod, nákup „vítaného“ rodičům a rychlý přesun do města k památníku Marie Terezie a sídla vlády. Všem se naskytl pohled na vznešené, krásné, do drožek zapřažené lipicány a přes nejluxusnější ulici Vídně se dostali až k chrámu sv. Štěpána, známého nejvyšší věží v Evropě. V překrásných zahradách plných růží se dozvěděli příběh Sisi a zraky všech potěšily královny květin, které sem každý rok přiváží hlavy států mnoha národů. Ještě poslední zastávka u parlamentu, poslední hromadné foto a hurá do Prátru. V Hodoníně si osmáci sdělují nejsilnější zážitky, děkují a potvrzují, že organizace těchto a podobných exkurzí má i v dnešním digitálním světě své místo a význam.

Tak zase příští rok, tentokrát v Osvětimi – místě, kde se z lidí stala čísla a z malebného polského města se už navždy stalo svědomí lidstva.

Ve dnech 11. až 15. května 2026 se žáci 4. tříd zúčastnili školy v přírodě  v Horském hotelu Kyčerka ve Velkých Karlovicích. Celý týden se nesl ve znamení poznávání přírody, badatelských aktivit, sportovních her i společné zábavy.

Dopolední program byl zaměřen především na bádání o listnatých stromech. Při pobytu v lese a během turistické vycházky na Javorníček děti poznávaly různé druhy stromů, jejich znaky a význam pro přírodu i člověka. Okolí Velkých Karlovic nabídlo mnoho zajímavostí, které žáci s nadšením objevovali. Velkým zážitkem byla návštěva Galerie dřevěných soch, kde si všichni mohli prohlédnout postavy představující tradiční řemesla tohoto regionu a dozvědět se více o místních zvycích a historii.

Dalším důležitým tématem týdne byly včely. Děti si vyslechly zajímavou přednášku, zúčastnily se včelího kvízu a řešily slovní úlohy zaměřené na život těchto užitečných tvorů. Badatelskou formou zkoumaly stavbu těla včely a život v celém včelím úle. Všechny aktivity byly připraveny tak, aby děti získávaly nejen nové poznatky zábavnou a hravou formou, ale i zážitky při práci ve skupině.

Odpoledne patřila pohybu a sportu. Děti soutěžily v různých disciplínách, hrály míčové hry, vyzkoušely si netradiční soutěže a nechyběl ani oblíbený fotbal do kopce, který prověřil jejich vytrvalost a týmovou spolupráci. Sportovní klání přinesla mnoho radosti, smíchu a zdravého soutěžení.

Ani večerní program nebyl o nic méně zajímavý. Žáci si užili zábavné sportovní kvízy a vrcholem týdne se stala taneční klobouková párty. Každý si připravil vlastní originální klobouk a předvedl zajímavé taneční kreace. Večer plný hudby, tance a dobré nálady si všichni náramně užili.

Poslední den školy v přírodě byl slavnostní. Za své celotýdenní úsilí, aktivní přístup k bádání i sportovní výkony obdržely děti zasloužené odměny a diplomy. Domů si odvážely nejen ocenění, ale především mnoho krásných zážitků, nových poznatků a společných vzpomínek.

Velké poděkování  patří všem pedagogům za jejich energii, nadšení a srdce, které do celé školy v přírodě vložili. Za jejich  trpělivost, laskavý přístup a ochotu věnovat dětem svůj čas od časného rána až do večerních hodin. Tento týden se stal nezapomenutelným zážitkem pro nás všechny!

Vážení rodiče budoucích prvňáčků,

 

zveme Vás

ve čtvrtek 18. června 2026 v 16:00 hodin

na informační schůzku,

která se týká nástupu dětí do 1. ročníku.

 

Schůzka se uskuteční v budově

Základní školy T. G. Masaryka.

 

Program:

 

• organizace školního roku 2026/27
• školní pomůcky
• informace k prvnímu školnímu dni 1. 9. 2026
• prohlídka školy

 

Těšíme se na Vás.

„Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.“ (George Santayana)

Vracet se na místa, která utvářela historii mnohdy velmi nešťastným, hrůzným a nepředstavitelným způsobem, je nutností. Každý rok proto nejstarší žáci naší školy odjíždí do Polska na vlastní oči spatřit místa, kde nelidským způsobem zahynulo více než milion vězňů, kteří se neprovinili ničím jiným než tím, že se narodili v „nesprávné době“, s „nesprávnou“ rasou, volbou vyznání či jen tím, že nebyli politicky korektní.

28. května se tedy naši deváťáci vydali do malebného polského města, které už navždy pro celý svět zůstane svědomím lidstva. Po cestě, která všem díky výkladu pana doktora Kočího utekla jako voda, výprava vystupuje z autobusu a naskýtá se pohled, z něhož každého zamrazí. Studené cihlové budovy, brána s nápisem Arbait macht frei. Všechny čeká první část. Auschwitz I. Začíná rozdělení do čtyř skupin a hodinu a půl naši malí dospělí možná skutečně v následujících chvílích dospívají a jistě jen velmi těžko vstřebávají informace o době, kdy se z lidí stala čísla a později hustý dým vznášející se z komínů spalovacích komor. Důkazem toho, že tato výprava za poznáním je více než důležitá a je nezbytně nutné v ní pokračovat i další roky. Následující prohlídka v druhé části Březince utvrzuje v tom, že znát historii, dotknout se jí, pochopit ji, je velmi důležitým procesem každého člověka. Polorozbořené budovy, které rok od roku pod vlivem času a přírody chátrají, sesouvají se, mizí, jsou bohužel ztrátou, která v budoucnu bude jistě nenahraditelným artefaktem a důkazem zla. Deváťáci odjíždí a atmosféra v autobuse se najednou rapidně mění. Bezelstná uvolněnost z tváří mizí. Na sedadlech sedí mladí lidé, které zanechané zážitky z Osvětimi přinutily alespoň o trochu více zase dospět a pochopit, že život v dnešním moderním světě není až tak nesnesitelný, jak se jim nejednou jistě zdá. Pochopili, že dnes jsou svobodnými lidmi a nikoli čísly, dýmem a popelem, který se kdysi vznášel nad osvětimskými tábory, protože mysl vládců a zrůd ovládla touha po moci neznající žádné lidské hranice.

Je více než důležité vracet se na místa, která utvářela historii …