Novinky

Thomas Carlyle kdysi řekl, že vytrvalost a houževnatost navzdory všem překážkám, odrazování a nemožnostem je právě to, co odlišuje silnou duši a mysl od slabé. Tradiční Zátopkův běh Pod Světlovem tak letos opět ukázal, v kterých našich vytrvalcích se skrývá tajemství odolnosti, silné vůle a houževnatosti. Protože právě bez těchto vlastností se žádný vytrvalostní závod neobejde.

Bezmála padesát nejodhodlanějších běžců se v pátek 16. října postavilo na startovní čáru a zápolení mohlo začít.

Kategorii mladších hochů ovládli šesťáci. Všechny za sebou nechal Ondra Polišenský a zaslouženě si doběhl pro vítězství. Nic na tom nezměnil ani Matěj Janůj, který mu toho dne dýchal na záda, ale porazit ho nedokázal. Trojici šesťáků na stupních vítězů uzavřel Gaffar Karaman krásným třetím místem.

Očekávaný souboj přinesla také kategorie mladších děvčat, v níž se evergreenem stalo soupeření Barbory Chytré a Markéty Glajchové. Vítězství tentokrát patřilo právě Barči a zklamaná Markéta se musela spokojit s druhým místem. Neskrývanou radost měla naopak jejich o rok mladší spolužačka Vanessa Daňková, která si doběhla pro třetí místo.

Zklamáním byla slabá účast starších děvčat, z nichž pouze čtyři se tratě dlouhé 1200 metrů nezalekly a odměnou jim byly diplomy z rukou učitelů. Shrnuto, sečteno: Magdaléna Jančová první, Ema Charvátová druhá a Markéta Gabrhelová třetí. Za zmínku jistě stojí, že čtveřici statečných uzavírala Dominika Procházková.

Mezi staršími chlapci potvrdil vynikající formu Denis Ondrušek a urval tak nejcennější kov v této kategorii. Porazil přitom i svého největšího konkurenta Jakuba Teplého. Posledním deváťákem na stupních vítězů se stal Kuba Ščučinský.

Zvítězily odolnost, silná vůle a houževnatost? O tom není pochyb. Šampiony však byli všichni, kdo se šestnáctého říjnového dne nezalekli a rozhodli se trať dlouhou 1200 metrů pokořit.

Ve velmi chladném ránu se žáci všech tří tříd 8. ročníku sešli na vlakové zastávce v Bojkovicích, aby společně odjeli do Uherského Brodu. Cílem naší cesty bylo zdejší Muzeum J. A. Komenského, kde pro nás zaměstnanci muzea připravili program s názvem Orbis pictus.

V tomto programu jsme se měli možnost seznámit s didaktickými zásadami, které Komenský při výuce zastával, např. postupovat od známého k neznámému, od jednoduchého ke složitému, od konkrétního k abstraktnímu. Exkurze byla rozdělena do dvou částí. Součástí té první byla komentovaná prohlídka expozice věnované životu učitele národů. Samostatně jsme vyhledávali informace, které jsme zapisovali do pracovních listů. Zhlédli jsme promítanou ukázku z Komenského díla Labyrint světa a ráj srdce a na závěr jsme si mohli prohlédnout ukázky z jeho rozsáhlého díla.

Druhá část exkurze byla pro nás všechny mnohem zábavnější, protože jsme se na čas sami stali žáky historické školy a na vlastní kůži si zkusili, jak v době Komenského vlastně výuka probíhala. Někteří z nás si zkusili i roli učitele. Neposední spolužáci byli zapojeni do ukázek tehdejších přísných školních trestů. V průběhu hodiny jsme hravým způsobem poznali svět klasických řemesel a mohli porovnat současnou češtinu s archaismy.

Po absolvované exkurzi, svačině v parku a s novými zážitky jsme se vydali na vlakové nádraží směr Bojkovice.

V rámci adaptačních aktivit školní družiny jsme s dětmi uskutečnili vycházku k minerálnímu prameni v Záhorovicích. Cílem vycházky bylo podpořit vzájemné poznávání dětí, posilovat kamarádské vztahy, rozvíjet spolupráci a zároveň přirozenou formou poznávat okolní přírodu.

Během cesty jsme s dětmi vedli rozhovory a pokládali jim tematické otázky přírodovědného charakteru. Zaměřili jsme se na pozorování okolní krajiny, druhy stromů a rostlin, život drobných živočichů, proměny přírody v jednotlivých ročních obdobích.

Pobyt venku přispěl k příjemné atmosféře ve školní družině.

Hod granátem, šplh o tyči, běh na 200 metrů. Tyto dávno zapomenuté, ale také tradiční atletické disciplíny spojují každoroční atletické klání ve Slavičíně – Memoriál Karla Vystrčila. Ve středu 7. října jsme si po dvou stříbrných letech odváželi zlaté medaile i cenný putovní pohár.

Osmičlenný tým složený ze 4 chlapců a 4 dívek z naší školy změřil síly s dalšími pěti školami a zaslouženě si odvezl kovy nejcennější. Na památku učitele, sokola a odbojáře Karla Vystrčila se mladí sportovci rvali na dráze rychlostní i vytrvalostní, měřili síly ve skoku dalekém i vysokém a vzduchem se nesly granáty i vrhačské koule.

Právě granát dopadl do vzdálenosti 50,63 metru Maximu Legínovi a jeho kamarád Nikola Jan Marunič si přeskočenou laťkou ve výšce 160 cm zajistil taktéž 1. místo ve skoku vysokém. Nikola navíc nenašel přemožitele ani ve vrhu koulí, kde zvítězil výkonem 10,63 metru. Ve skoku vysokém si druhý nejlepší výsledek připsala také Julie Tlachová, která si už ale nenechala vzít vítězství v „dálce“. V běhu na 200 metrů nenašel konkurenci Jakub Teplý a stejně výborně se běžcům vydařila i štafeta. Také druhá místa Barbory Chytré a Denise Ondruška na nejdelší, osm set metrů dlouhé trati, byly skvělým umístěním. A k vítězství bezesporu přispěly i ostatní závodnice Johanka Surá či Hedvika Kozubíková.

Soudržnost, bojovnost a odhodlání – hodnoty, s nimiž naši atleti sedmý říjnový den uctili památku Karla Vystrčila. Hodnoty, které by měly být podstatou a základním kamenem každého memoriálu.

Naše školní hřiště opět ožilo rychlýma nohama, závodním nasazením a pořádnou dávkou fandění. 80 malých sprinterů se utkalo ve finále Sprinterského víceboje, který už tradičně patří k vrcholům našeho zářijového sportování.

Na 1. stupni naší školy nejde jen o rekordy a medaile. Naším hlavním cílem je dostat do pohybu co nejvíce dětí. Uvědomujeme si, že v dnešní době mají děti pohybu stále méně a že pravidelná pohybová aktivita je důležitá nejen pro jejich zdraví, ale také pro celkovou pohodu a chuť do dalších aktivit.

Také letos proto závod odstartovala třídní nominační kola. O postup do školního finále si zazávodilo celkem 160 žáků 2. – 5. tříd. Do finále pak postoupila vždy pětice nejrychlejších dívek a chlapců z každé třídy – celkem tedy 80 finalistů.

Ve finále se sčítaly časy tří běhů. Mladší závodníci absolvovali tratě 30, 40 a 50 metrů, starší pak 40, 50 a 60 metrů. A protože šlo o finále, nechybělo ani pořádné nasazení! Za mohutného povzbuzování spolužáků se jednotlivá áčka a béčka rvala o každý kousek trati a o co nejlepší výsledný čas.

A kdo byl letos nejrychlejší?

 

2. ročník

 

1. Ema Fialová

2. Simona Hájková

3. Vendula Volaříková

 

1. Adam Pešek

2. Adam Kročil

3. Bohumír Strommer

3. ročník

 

1. Natálie Zemčíková

2. Patricie Vargová

3. Lea Viceníková

 

1. Jindřich Mlčůch

2. Daniel Křižka

3. Bruno Kramár

4. ročník

 

1. Karolína Michalcová

2. Anežka Špiritová

3. Viola Ondrušková

 

1. Zdeněk Bartoň

2. Kryštof Rapant

3. Dominik Janků

5. ročník

 

1. Lucie Živnéřová

2. Aneta Turčeková

3. Šárka Pašková

 

1. Richard Lysáček

2. Tomáš Chovanec

3. Ali Karaman

Nejlepšími sprintery 1. stupně pro tento školní rok jsou Lucie Živnéřová a Zdeněk Bartoň.

Nejúspěšnějšími třídami jsou mezi mladšími III. A a mezi staršími V. A.

Gratulujeme nejen nejrychlejším, ale úplně všem, kteří se do závodění zapojili! Protože právě o to nám jde – aby se hýbalo co nejvíce dětí a aby sport přinášel hlavně radost.

Kronika není jen obyčejná kniha záznamů. Představuje cenné svědectví o životě města a jeho obyvatel, připomíná důležité události, významné osobnosti i drobné okamžiky, které by bez písemného zaznamenání mohly postupem času upadnout v zapomnění.

Právě do takového cenného historického pramene mohli na sklonku září nahlédnout žáci 6. ročníku během besedy s bývalou paní učitelkou Jindřiškou Cimbálkovou. Ta jim představila ručně psanou kroniku, do které téměř třicet let sepisuje střípky každodenního života v Bojkovicích.

Paní Cimbálková žákům vysvětlila, že vedení kroniky je práce velmi pečlivá a zodpovědná. Kronikář musí pozorně vnímat své okolí, vyhledávat informace, vybírat podstatné události a skládat z nich obraz města, které se v průběhu let neustále proměňuje. Možnost nahlédnout do skutečné kroniky vzbudila mezi žáky zájem. Ptali se například, zda paní kronikářku při psaní nebolí ruce, které události zaznamenává nejraději nebo co se stane, když náhodou udělá chybu.

Za poutavé vyprávění, ochotu podělit se o své zkušenosti i za možnost nahlédnout do kroniky Bojkovic patří paní Jindřišce Cimbálkové velké poděkování.

Startovací bloky, stopky, dráhy dlouhé 40, 50 a 60 metrů, a především šedesát nejrychlejších holek a kluků. Mladší sprinteři se museli 22. září popasovat nejen se svými soupeři, ale i s nevlídným a později dokonce deštivým počasím, zatímco na ty starší čekaly poslední zářijový den sluneční paprsky.

Co však spojovalo všechny, byly hbité nohy, reakční rychlost na startu a výdrž v průběhu poslední, nejdelší tratě. Čtyřicítku, padesátku a šedesátku zdolávaly nejdříve holky a po nich se rychlostí blesku prohnali po červeném tartanu hoši. Pěkně popořadě od nejmladších po nejstarší.

Nebyla nouze o těsná vítězství, souboje na posledních metrech, slzy radosti, ale i zklamání. Favorité však nezklamali a papírové předpoklady potvrdili. Veni, vidi, vici – přišli, viděli, zvítězili.

Kdo nakonec ovládl jednotlivé kategorie?

 

Mladší dívky:                                                                                   

1. Barbora Chytrá                                                               

2. Johanka Surá                                                                 

3. Monika Jurigová                                                            

 

Mladší hoši:

1. Matěj Janůj

2. Filip Škovran

3. Šimon Michalec

Starší dívky:                                                                                     

1. Julie Tlachová                                                                 

2. Sandra Judasová                                                            

3. Andrea Urbánková                                                        

 

Starší hoši:

1. Jakub Teplý

2. Maxim Legín

3. Denis Ondrušek

Třídní kolektivy:

Mladší:                                                                                               

1. VI. B                                                                                   

2. VII. B                                                                               

3. VII. A      

 

Starší:     

1. VIII. A     

2. IX. B

3. IX. A                          

Národní tóny, národní barvy a hudba, která dokáže vyprávět i beze slov. Harfa, příčná flétna a zpěv rozezněly v pátek 25. září prostory klubu Maják a žáci osmého a devátého ročníku dostali možnost na chvíli zpomalit a jen poslouchat.

Trio souboru Musica Dolce Vita promluvilo k mladým posluchačům tóny mnoha českých hudebních velikánů – Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka. Klenoty české hudby v podání Zbyňky Šolcové, Žofie Vokálkové a Daniely Demuthové doléhaly k uším prostřednictvím harfy, flétny či zpěvu a bylo zřejmé, že i svět vážné hudby může dnešní mladou generaci oslovit a zaujmout.

Kéž by si i v osobním životě našli alespoň někteří z nich čas na koncertní sály, smyčce a nenapodobitelnou atmosféru hudby, která léčí duši a přináší tolik potřebný klid.

Žáci 3. – 5. ročníku se zapojili do Svatováclavského sportovně-vzdělávacího souboje družstev, který spojil pohyb, spolupráci a poznávání české historie.

Děti soutěžily v družstvech a během svého putování plnily různorodé úkoly. Součástí programu byl také kvíz o svatém Václavovi, v němž si žáci ověřili a rozšířili své znalosti o patronovi české země.

Svatováclavský souboj tak nebyl jen o vítězství, ale především o společném zážitku, pohybu a zajímavém poznávání historie.

Volby klepou na dveře. Pro někoho samozřejmá součást života, pro jiného možná jen něco, co se ho zatím příliš netýká. Volební místnosti, komise, lístky, kroužkování jmen… To všechno dnes vnímáme jako běžnou součást demokracie. Ale bylo tomu tak vždy?

Proč je ve volbách důležitý rok 1907? Kdy získaly volební právo ženy? Jak vypadaly volby za první republiky? A co znamenalo „volit“ v době, kdy žádná skutečná volba vlastně neexistovala? Odpovědi na tyto i další otázky hledali v měsíci září a říjnu naši šesťáci a deváťáci v Muzeu Bojkovska na výstavě s názvem Volby v proměnách 20. století.

Pan ředitel Tomáš Hamrlík jako vždy provedl naši mladou generaci celým minulým stoletím a někde ve stručnosti, jinde do hloubky seznamoval žáky s problematikou, která je bude provázet po celý zbytek života. Expozice s fotografiemi, dobovými volebními lístky, urnou či propagačními letáky bezesporu proměnily zdánlivě nezáživné černobílé téma v nedílnou a velmi barevnou mozaiku života každého z nás. Protože právě díky našim předkům, kteří v minulosti bojovali za právo volit, můžete jednou i vy, milí mladí, učinit první krok ke své budoucnosti – krok k volbám.

Ve čtvrtek 17. 9. ráno čekalo na žáky překvapení. Přijela por. Bc. Milena Šabatová z územního odboru v Uherském Hradišti.

Poutavě a s lehkostí připomněla dětem z první a druhé třídy pravidla bezpečnosti v silničním provozu. Téma přednášky neslo název Policista je náš kamarád (povídání o policii, základní pravidla chodce a cyklisty).

Žákům druhé třídy paní policistka objasnila, jaký je rozdíl mezi státní a městskou policií. Děti velmi zaujalo, že policii pomáhají i zvířata – především koně a psi, kteří musí být správně vycvičení. Dále si žáci zopakovali vybavení cyklisty a kola. Vyzkoušeli si dle zájmu reflexní vestu, policejní čepici, terč na řízení provozu a policejní pouta.

Na závěr se soutěžilo o drobné dárečky. Každý si odnesl kartu bezpečí a obdržel otisk policejního razítka.

Další beseda proběhla následující den. Pro pátou třídu byl tématem setkání nebezpečný internet a deváťáci si povídali o trestní odpovědnosti.

Připravit!

Pozor!

Ohlušující zvuk startovních desek rozřízne ranní ticho a naši nejrychlejší atleti se 16. září na atletickém stadionu Pod Vinohrady chystají pokořit závodníky z dalších deseti škol v 15. ročníku Sprinterského víceboje.

Šestnáct nejrychlejších borců s logem Základní školy T. G. Masaryka Bojkovice. Čtyři z každé kategorie. Bojuje se za páťáky, šesťáky, sedmáky i ty nejstarší z osmých a devátých tříd. Před každým z nich je čtyřicet, padesát a šedesát metrů. Hezky v postupnosti a s dalšími desítkami konkurentů po boku. Rozhoduje rychlost ve startovních blocích, síla nohou i paží a někdy i štěstí po protnutí cílové „pásky“.

Po poledni je hotovo. Bledost tváří vystřídala červeň a zpocená čela a ti, kdo před pár hodinami stáli a svižně se protahovali, teď unaveně oddychují vsedě. Únavu však brzy střídá euforie. Vedli jsme si více než výborně!

Nejmladší benjamínci se radují z druhého (kategorie děvčat), respektive třetího (kategorie chlapců) místa a mladší holky i nejstarší borci nenašli konkurenci a vystupují na stupínek nejvyšší! Starší atletky doběhly čtvrté a mladší kluci vybojovali sedmé místo. Každopádně jsme vítězi ve dvou kategoriích – a to ještě není konec.

Nejrychlejšími sprintery ze všech se toho dne stávají Jakub Teplý a Barbora Chytrá. Max Legín nestačil pouze na kamaráda Kubu Teplého a v superfinále tak obsadil 2. místo, stejně jako Lucie Živnéřová. Třetími nejlepšími se stali Julie Tlachová, Šimon Michalec a Aneta Turčeková.

Dřevěné medaile vyrobené speciálně pro dnešní den se sice na slunci neblyští, ale dávají tušit, že forma bojkovských atletů je na letošní rok vyřezána více než dobře. Teď už jen dál trénovat, běhat, bojovat a přidávat další centimetry, sekundy i vítězství. Protože tahle atletická sezóna teprve začíná!

U příležitosti Mezinárodního dne čokolády si školní družina pro děti připravila zajímavou besedu věnovanou této oblíbené pochoutce.

Děti se dozvěděly, odkud čokoláda pochází, jak se vyrábí a jakou cestu urazí kakaové boby, než se z nich stane čokoláda, kterou známe.

Součástí besedy byla také ochutnávka různých druhů čokolády. Děti měly možnost porovnat jejich chuť, vůni i vzhled a zjistit, jak se jednotlivé druhy od sebe liší. 

 Děti si dopoledne užily a odnesly si nejen sladký zážitek, ale také nové poznatky o vzniku a výrobě čokolády.

Čtyřicet šest známých i neznámých tváří. Bojkovjané, Záhorovjané, Komňané i ti z Přečkovic, Pitína či Hostětína. Usměvaví, nervózní, stydlivě sedící i divoce pobíhající a skrývající nervozitu za hlučnost a „hurónství“. Tak začal druhý zářijový den adaptační kurz všech žáků 6. ročníku.

Kulturní dům v Bojkovicích se na dva dny proměnil z dějiště plesů a rodinných oslav v místo sportu, her, stmelování, ale i zdravého soutěžení. Hlavními tahounkami a organizátorkami byly lektorky z Domu dětí a mládeže v Bojkovicích, které si pro nováčky 2. stupně připravily nepřeberné množství aktivit. A tak hlavní roli převzalo lano, posouvaly se míče či neposedné dřevěné tyčky, nafukovací balónky létaly vzduchem a odevzdanost procházela zkouškou uličky důvěry.

A když už nám prostory kulturního domu byly malé a potřebného kyslíku ubývalo, vydali jsme se na vyhlídku či fotbalové hřiště. Ani tady se to však bez potřebné spolupráce neobešlo. Nohy byly zafixované, oči zavázané a nezbývalo než se snažit a důvěřovat si. A tak to, co se první den zdálo nemožné, bylo na konci toho druhého už téměř automatické. Spojovaly se ruce bez ohledu na pohlaví, domluvit se společně byli schopni introverti s největšími exhibicionisty a kooperace se vytvářela rychlostí blesku.

Úplný závěr už patřil třídním učitelkám, které spolu se svými nováčky vytvářely pravidla tříd, bez nichž se neobejde hladký průběh žádné delší cesty. Snad tedy všichni stojíme na startu úspěšné čtyřleté etapy plné kamarádství, příběhů, důvěry a vzájemného respektu.

Začal nový školní rok a ten je pro prvnáčka velkou změnou.

Pro 42 dychtivých dětí začala povinná školní docházka. V 8 hodin ráno žáčci usedli poprvé do školních lvic, kde je doprovázeli jejich nejbližší příbuzní. Slavnostně je přivítali paní učitelky, pan starosta, paní místostarostka a pan ředitel. Všichni dětem popřáli úspěšné vykročení do nového školního roku, hodně kamarádů, spoustu společných příjemných zážitků, aby se jim ve škole líbilo a aby se do školy těšily.

Ve školní družině jsme uspořádali oblíbenou Noc ve školní družině, které se zúčastnilo 20 dětí ze 4. a 5. ročníku.

Program byl pestrý a plný pohybu. Děti si zahrály přehazovanou, fotbálek, vybíjenou i florbal a s nadšením se zapojily také do netradičních zábavných her, při kterých nechyběl smích ani týmová spolupráce.

Po sportovních aktivitách jsme si společně opekli špekáčky a doplnili energii na další část večera. Na závěr nechyběla ani diskotéka, při které si všichni s radostí zatančili a užili si skvělou atmosféru.

Celá akce se vydařila, děti odcházely ráno po snídani plny krásných zážitků.

Někdo vyniká ve sportu, jiný v matematice. Naši žáci však ukázali, že opravdovým dobrodružstvím může být i český jazyk.

Na druhém stupni se uskutečnil další ročník oblíbené soutěže Král pravopisu, která každoročně prověřuje nejen znalosti pravopisných pravidel, ale také schopnost soustředit se a zachovat chladnou hlavu i při těch nejzáludnějších úkolech. Na soutěžící čekaly rozmanité úkoly zaměřené na pravopisné jevy, se kterými se setkávají nejen v hodinách českého jazyka, ale i v každodenním životě. Přestože o vítězství rozhodovaly detaily, všichni účastníci předvedli obdivuhodné výkony a potvrdili, že čeština rozhodně nemusí být jen školním předmětem, ale také zábavnou výzvou.

Po napínavém klání získali titul Krále pravopisu pro školní rok 2025/2026 tito žáci:

Klára Zemčíková, VI. A

Julie Valterová, VII. C

Alžběta Hamrlíková, VIII. A

Taťána Džavíková, IX. B

Všem soutěžícím děkujeme za jejich odhodlání a gratulujeme vítězům k výborným výsledkům. Jsme rádi, že naši žáci dokazují, že čeština není jen soubor pravidel, ale také prostor pro přemýšlení, soustředění a radost z dobře odvedené práce.

Už teď se těšíme na příští ročník. Kdo se stane dalším vládcem pravopisného království?

Ve čtvrtek 4. 6. 2026 navštívilo 23 žáků osmého ročníku učebny a dílny střední školy, která dlouhodobě spolupracuje s Českou zbrojovkou v Uherském Brodě.

Ráno dopravil mikrobus osmáky k budově v ulici Pod Valy, kde probíhá teoretická výuka. Učí se zde jak běžné všeobecné předměty, tak i odborné. Škola má nově vybudované počítačové učebny a specializované učebny pro obor informační technologie. Žáci si zkusili pomocí CAD programů vytvořit technický výkres a 3D model hrací kostky. Poté se přesunuli do jiné počítačové třídy, kde si v programu UNITY mohli „zajezdit závodním autem“ na rychlostním okruhu. Nutno podotknout, že máme nadějné budoucí závodníky, kteří překonali rekord školy…

Po prohlídce budovy jsme přešli do ulice Vlčnovská, kde se uskutečňuje hlavně praktická výuka. V areálu si osmáci vyzkoušeli práci v odborných dílnách. V jedné si vyrobili dřevěný zavírací nožík, v další se seznámili s rozborkou zbraní a zkusili si střelbu na laserový terč.

Exkurze se osmákům velmi líbila, odnesli si řadu nových zážitků i zajímavých zkušeností z technických oborů, což mnohé možná příští rok ovlivní při výběru střední školy.

Naši žáci se pravidelně zapojují do celé řady mimoškolních aktivit a soutěží, ve kterých mohou rozvíjet své znalosti, dovednosti i zájmy. Jednou z nich je také soutěž Zlatá srnčí trofej určená mladým milovníkům přírody, lesnictví a myslivosti.

Dne 23. května 2026 se v Muzeu lesnictví a myslivosti Buchlov uskutečnilo okresní kolo této soutěže. Soutěžící si ověřili své znalosti ve vědomostních testech a své praktické dovednosti prokázali na poznávací stezce s mysliveckými a botanickými exponáty.

V silné konkurenci si výborně vedli také žáci ZŠ T. G. M. Bojkovice. V kategorii A (3.–5. třída) získal krásné 3. místo Ludvík Jurák z V. A. Ještě většího úspěchu dosáhl v kategorii B (6.–9. třída) Antonín Berčík z IX. A, který obsadil 1. místo a vybojoval si postup do národního finále soutěže, které probíhá formou letního soustředění.

Oběma žákům srdečně gratulujeme k dosaženým výsledkům a Tondovi přejeme mnoho úspěchů v národním finále.

Na 1. stupni naší základní školy se uskutečnila pěvecká soutěž, která přinesla spoustu radosti a hudebních zážitků. Do soutěže se zapojilo celkem 32 zpěváčků a zpěvaček, kteří s odvahou vystoupili před porotou i svými spolužáky.

Během soutěžního dopoledne zazněly různorodé písničky a každý soutěžící se snažil podat co nejlepší výkon a ukázat svůj pěvecký talent. Nechyběla tréma, ale především nadšení, radost ze zpívání a velká podpora publika.

Porota měla nelehký úkol. Hodnotila nejen čistotu zpěvu a rytmus, ale také celkový projev. Všichni účastníci si zaslouží velkou pochvalu za pečlivou přípravu a odvahu vystoupit před ostatními.

Na závěr byli vyhlášeni nejlepší zpěváci v jednotlivých kategoriích, ale vítězem byl vlastně každý, kdo se soutěže zúčastnil. Všichni si odnesli krásný zážitek, nové zkušenosti a zasloužený potlesk.

 

Výsledky pěvecké soutěže

 

Kategorie 1. a 2. tříd:

1. místo: Vendula Volaříková, I. B

2. místo: Bohumír Strommer, I. B a Beáta Kovačíková, II. A

3. místo: Alžběta Tomášková, II. B a Amálie Surá, I. A

 

Kategorie 3. tříd a 4. tříd:

1. místo: Michal Marunič, III. B

2. místo: Saša Dohnalová, IV. A a Nela Slavíčková, IV. B

3. místo: Tereza Rivolová, IV. A a Barbora Šitavancová, III. B

 

Kategorie 5. tříd:

1. místo: Johanka Mlčůchová, V. B

2. místo: Simona Lahutová, V. A a Julie Pippalová, V. B

3. místo: František Němec, V. B a Jonáš Michalčík, V. B