Říká se, že odpočinek je nezbytný k dobití baterií, abyste později mohli vyskočit výš a zazářit jasněji. Naše nejlepší výškařské hvězdy zazářily v pátek 21. listopadu ve školním kole soutěže ve skoku vysokém, kde po roce opět předvedly nezapomenutelnou sportovní podívanou.
Pod kopulí Sportovní haly Zdeňka Ogrodníka se jako první začaly rozcvičovat mladší sportovní naděje. Někde hrála roli tréma, jinde přemotivovanost, ale u všech převládala touha po vítězství. Tou, která nakonec všechny překážky překonala, se stala Julie Tlachová, jež si svým výkonem 135 cm zaslouženě vyskákala vítězství. Dívky na 2., 3. i 4. místě zdolaly laťku ve výšce 130 cm, a o pořadí tak musel rozhodnout počet pokusů. Díky minimu opakování si pro druhé místo doběhla Helena Hanáková a na třetí příčku šťastně vyskočila Ema Halodová.
Děvčata poté vystřídali jejich spolužáci v mladší chlapecké kategorii. V ní se suverénním vítězem stal Denis Ondrušek, který překonal svou osobní hranici 140 cm a v závěru soutěže mladších hochů si plnými doušky užíval nejen skočených 145 cm, ale především heroickou atmosféru plnou adrenalinu a zaslouženého štěstí. Nefalšovaná radost čišela i ze „stříbrného“ Jana Juráska (140 cm) a „bronzového“ Petra Šopíka (140 cm).
Kategorii starších děvčat ovládla Eva Hanáková, o stříbrnou pozici se postarala osmačka Markéta Gabrhelová a s krásným třetím místem mohla být rozhodně spokojena Natálie Chytrá. Přestože se jí z počátku soutěže příliš nevedlo, bojovala a ukázala mladším závodnicím, že na vzdávání je vždycky času dost. Zajímavostí je, že u všech závodnic bylo na výsledkové listině zapsáno stejné číslo – 135 cm. Stejně jako u smutné Magdy Jančové, na niž zůstala nepopulární bramborová medaile.
Jako každý rok čekalo na všechny největší drama až v závěru výškařského dopoledne. O bronz se postaral Dominik Krysten (150 cm) a zklamanému favoritu soutěže Michalu Kútikovi muselo tentokrát stačit „pouze“ druhé místo (155 cm). Fantastickým osobním rekordem 162 cm však všechny deváťáky zaskočil osmák Martin Hurbiš. Jeho závěrečné finále strhlo celou sportovní halu a frenetické povzbuzování se neslo školními chodbami ještě dlouho poté.
Všechny diplomy jsou rozdány, žíněnky i stojany uklizeny a sportovní hala se vrátila do svého běžného všedního rytmu. A naši skokani? Těm letošní pouť ještě nekončí. Ty nejlepší čeká před Vánoci tradiční Straňanská a Slavičínská laťka, z nichž si pravidelně vozíme ty nejcennější kovy. Zazáříme i letos? To vše ukáže forma, dobrý odraz i rozběh, sebevědomí i víra. Víra v to, že letos „mě ve skoku vysokém nikdo nepřekoná“. A my věříme, že víra v sebe sama je tou nejlepší cestou. Cestou k vítězství.