Novinky

V květnu jsme s žáky čtvrtých tříd vyrazili na školu v přírodě, která probíhala v krásném prostředí okolí Velkých Karlovic. Celý pobyt byl plný nejen učení, ale i zábavy, dobrodružství a společných zážitků.

Dopoledne patřila zábavné výuce. Žáci pracovali jak samostatně, tak ve skupinách. Plnili pracovní listy, řešili úkoly napříč předměty, získávali diamanty pro svůj tým. Venku v přírodě mělo učení úplně jinou atmosféru, tak jim to šlo samo. Odpoledne byla věnována hrám, pohybovým aktivitám a týmovým výzvám, které posilovaly spolupráci a vzájemnou pomoc. Nechyběla ani túra na kopec Javorníček, která nás sice trochu unavila, ale odměnou byly nádherné výhledy a radost ze společně zvládnuté cesty.

Během týdne jsme si užili i táborák – oheň praskal, špekáčky voněly, všichni si zpívali u kytary, panovala výborná nálada, no prostě idylka. Vydařila se nám také veselá „Klobouková party“, při které jsme si pořádně zatancovali a pobavili se u zábavných her. Během pobytu děti také vyřešily detektivní příběh o záhadném zmizení našeho maskota plyšáka Mimoně.

Celá škola v přírodě byla skvělou kombinací učení, pohybu a budování vztahů. Navíc mnozí z žáků zde prožili svůj první pobyt bez rodičů. Domů jsme se vrátili nejen s batohy plnými prádla, ale hlavně se spoustou fajn zážitků, které si budeme dlouho pamatovat.

Atletika – královna všech sportů. Po roce dala opět šanci našim nejlepším všestranným sportovcům reprezentovat školu na tradičním závodě Poháru rozhlasu. Devátý květnový den si naši žáci mohli užít ředitelské volno, vyrazit s rodiči na výlet, odpočinout si s kamarády nebo …

…nebo o půl osmé ráno nasednout na vlak a za chladného větrného počasí se vydat směr Uherské Hradiště. Zvolili druhou možnost, a tak jsme s 31 svěřenci vyrazili na Stadion Dany Zátopkové s cílem přivézt co nejvíce cenných kovů. Atletické klání trvalo bezmála pět hodin a dominanci v něm jednoznačně měly disciplíny běžecké. Ti nejrychlejší se postavili do startovních bloků na běh 60 metrů, vytrvalci bojovali nejen se svými soupeři, ale především sami se sebou na tratích dlouhých 600, 800, 1000 a 1500 metrů a vše uzavřely běhy štafetové na vzdálenost 4 x 60 metrů. Sílu nohou dokazovali atleti ve skoku dalekém a vysokém, sílu paží pak v hodu míčkem, či vrhu koulí.

Po pěti hodinách bylo hotovo. A nebylo žáka Základní školy T. G. Masaryka, který by se ten den vracel domů bez medaile. Všichni ti, kteří místo volného odpočinkového dne zvolili zápolení s nepřízní počasí, a především s těmi nejlepšími atlety, „dostali“ tu nejzaslouženější medailovou odměnu. Mladší kluci a holky bronz, stejně jako lehce zklamaní starší hoši. Hrudníky starších děvčat pak zdobily kovy v lesku stříbra.

Krajské finále o dva týdny později už sice necinklo, ale i pátá místa starších žáků a žákyň a šesté místo mladších chlapců znamenaly v silné konkurenci důstojné umístění.

Všem děkujeme a těšíme se na dalších atletických i volejbalových soutěžích na viděnou.

Ve čtvrtek 22. května si na minigolfovém hřišti zasoutěžili žáci devíti školních družin – Na Výsluní Uherský Brod, Pod Vinohrady Uherský Brod, Katolická škola Uherský Brod, Nezdenice, Záhorovice, Komňa, Havřice, Korytná a Bojkovice. Nejenže si mezi sebou poměřili síly, ale také si užili krásné sportovní dopoledne.

Tento ročník si zlatou trofej vybojovala ŠD Pod Vinohrady Uherský Brod.

Poděkování patří i sponzorům, firmě Moravia Cans a CS Farmy, které věnovaly věcné ceny pro všechny soutěžící.

Pobavit se s rébusy sudoku může každý. Tato aktivita posiluje analytické myšlení, které je podstatnou součástí klíčové kompetence k řešení problémů. Tuto kompetenci mají získávat žáci v průběhu výuky na základní škole.

Na naší škole se luštění sudoku věnují děti už na 1. stupni a pokračují v tom žáci i ve vyšších ročnících. Těm starším bylo v měsíci dubnu připraveno školní kolo v rychlostním luštění, do kterého se letos přihlásilo 19 soutěžících. Mezi nejrychlejší luštitelky patřila děvčata:

Monika Vaculíková z IX. A, Alžběta Hamrlíková a Eliška Kurtinová, obě ze VII. A.

A co dál?

Po roční přestávce se organizace okresního kola ujala ZŠ Staré Město a pozvala i naše nejlepší přebornice, které potvrdily své luštitelské schopnosti a soutěživého ducha.

V kategorii 4. a 5. tříd nás reprezentovala Klára Zemčíková, která se umístila na děleném 1. – 4. místě.

V kategorii 6. a 7. tříd bojovala Alžběta Hamrlíková, která získala 4. místo.

V kategorii 8. a 9. tříd za nás soutěžila Monika Vaculíková, která skončila na 6. místě.

Holky, máme radost a potěšila nás i pochvala z pořádající školy!

Nemusíš být matematickým přeborníkem ani znalcem složitých matematických operací. Sudoku je zábava. Tak se přidej k nám!

Ve středu 14. května si mohli žáci VI. B poslechnout výkony svých starších hudebně nadaných spolužáků.

Z hudebny se v ten okamžik stala koncertní síň a publikum si vychutnalo klavírní přednes (Veronika Machů, Lukáš Křivda), hru na dechové nástroje (Antonín Berčík, Michal Pospíšil) i zvuk houslí (Sára Helová). Letošní absolventi se tak připravili na svůj velký závěrečný koncert a nám se naskytla nevšední hudební příležitost.

Všem účinkujícím a jejich pedagogům děkujeme.

SVOBODA
Slovo, které v sobě nese sílu i tíhu dějin.
Slovo, za které mnozí bojovali, trpěli a snili.
Slovo, které dnes vyslovujeme s vděčností.

Těmito slovy otevřeli žáci Základní školy T. G. Masaryka Markéta Majtnerová a Vojtěch Waclawik vzpomínkové pásmo k 80. výročí osvobození Československa. Než ale přišla SVOBODA, byl tu OHEŇ — symbolický název vystoupení, které žáci týdny připravovali, aby v sobotu 10. května na Tillichově náměstí připomněli nejen hrdinství, ale i bolest, kterou přinesla léta hrůz a beznaděje.

V dramatickém pásmu provedli přítomné klíčovými okamžiky druhé světové války — tak, jak se odehrávaly ve světě, v Evropě i v našich milovaných Bojkovicích. Nejdojemnější chvíle přišly s připomínkou tragického dne — 12. dubna 1945, kdy bylo toto malebné město na moravsko-slovenském pomezí bombardováno. Ticho se rozhostilo, když na setmělém pódiu vystoupili Lukáš Křivda, Zuzana Ondrušková, Jakub Hanke, Nikol Prachařová, Matěj Hamrlík a Lucie Hustáková, kteří se na okamžik stali Jaroslavem Stehlíčkem, Helenou Peléškovou, Rudolfem Helou, Vlastou Strommerovou či Jarmilou Orságovou — sestrou nejmladší oběti, malé Zorničky Kodetové. Jejich slova, vycházející z dávných vzpomínek, nesla bolest, odvahu a zmar. Slova, která se dotkla srdcí a vehnala slzy do očí nejednoho diváka.

Po skončení pásma se na pódiu rozezněly tóny živé hudby. Kapela Kosovci svým vystoupením vytvořila jemný most mezi minulostí a přítomností — jako by svými melodiemi hladila rány dějin a zároveň připomínala, že právě hudba, svoboda a sounáležitost dávají lidem sílu jít dál.

Dnes, osmdesát let poté, si uvědomujeme, že svoboda není samozřejmost. A budeme-li si jí vážit, odvděčí se nám nejen mírem, ale i tak banální věcí, jakou je žít ve svobodné zemi.

V tichu vzpomínáme, s pokorou děkujeme — a nikdy nezapomeneme.

V hodinách výtvarné výchovy se žáci devátých tříd vydali na cestu do období první republiky. Navázali tak na poznatky z dějepisu, kde se seznámili s historickými událostmi a osobnostmi této významné etapy našich dějin. Tentokrát se však podívali na meziválečné období z jiné perspektivy – přes tužku, papír a vlastní kreativitu.

Tématem výtvarných hodin byla móda, technika a kultura první republiky. Žáci se inspirovali tvorbou významných módních návrhářů, jako byli Arnošt Rosenbaum nebo Hana Podolská, kteří udávali styl meziválečné společnosti. V rámci výtvarných prací si mohli zkusit navrhnout vlastní oděvní modely ve stylu 20. a 30. let.

Nechyběl ani pohled na tehdejší technický pokrok. Po první světové válce zažíval motorismus velký rozmach a na československých silnicích se objevila auta a motocykly značek Jawa, Indian nebo BSA. I tyto dopravní prostředky se staly námětem žákovských návrhů a ilustrací.

Součástí tvůrčího procesu bylo i vytváření karikatur známých osobností té doby. Výuka probíhala za doprovodu filmů s Vlastou Burianem, legendárním komikem a hercem, který atmosféru první republiky dokázal zprostředkovat s humorem a šarmem sobě vlastním.

Díky tomuto mezioborovému propojení si žáci mohli nejen rozšířit znalosti o meziválečném období, ale také rozvíjet vlastní kreativitu a vnímat historii jako živou a inspirativní součást naší kultury.

Letos se konal již 74. ročník Matematické olympiády.

Tato olympiáda je náročná, proto u žáků méně oblíbená. Ale i tak se dvěma žákům podařilo vybojovat skvělé umístění v našem okrese. Filip Josefík (VI.A) se podělil o 4. – 6. místo a Lukáš Janůj (VIII.A) skončil na 5. – 6. místě. Oba chlapci dosahují předních umístění nejen v matematických soutěžích. Tak ještě hodně dalších úspěchů, kluci!

V tomto jednoduchém rébuse se skrývá název známé matematické soutěže. Uhodnete ho? Ano, je to soutěž PANGEA, která ovládla naši školu na dva únorové týdny.

Do letošního ročníku se přihlásily některé celé třídní kolektivy, ale také jednotlivci, kteří si chtěli vyzkoušet svou matematickou zdatnost. Celkový počet účastníků školního kola z 1. a 2. stupně byl bezmála 200, což je téměř polovina všech žáků školy. Tématy, která spojovala všechny zadané úkoly, byly Knihy a Stroje, přístroje, motory. Patrony soutěže se pro tento rok stali prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., český egyptolog a archeolog, a Martin Šonka, akrobatický pilot.

S napětím jsme očekávali měsíc duben, kdy byly zveřejněny výsledky, ve kterých se soutěžící dozvěděli, jak si stojí v rámci školy, v rámci kraje i v rámci celé republiky a zda se letos některý z našich žáků probojoval do republikového kola do Prahy. I když se tak nestalo, výsledky nejsou špatné. Nejlepší umístění ve Zlínském kraji získali:

4. místo: Ondřej Slámečka z VIII. B          

6. místo: Amálie Dubovská a Filip Josefík z VI. A               

17. místo: Aneta Machalová z IX. B

20. místo: Daniel Šupák z IX. A

Milí žáci, ať vás počítání stále baví!

Ve středu 7. května se v brzkých ranních hodinách vydali žáci 9. ročníku na exkurzi do bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau v Polsku.

Návštěva autentického prostoru, kde se odehrávaly jedny z nejtemnějších kapitol lidské historie, nebyla snadná, v každém zanechala hluboký dojem.  Žáci měli možnost vidět původní budovy, osobní předměty obětí i rozsáhlý areál Birkenau, který připomíná rozsah nacistického zločinu.

Níže si můžete přečíst několik osobních komentářů, ve kterých žáci vyjadřují své dojmy, pocity i zamyšlení nad tímto silným zážitkem, ale i hodnocení celého dne.

Bylo to velmi těžké poslouchat i vidět, všechny ty příběhy mě velmi dojaly. Nebylo to tak strašné, jak nám říkali, ale určitě mi husina naskočila.

Osvětim je velmi smutné a silné místo. Myslím si, že pro nás všechny bylo velmi důležité toto místo vidět, abychom si uvědomili, co se dříve dělo, a vzali si to k srdci. Lidstvo je nepoučitelné, ale nikdy bychom neměli dopustit, aby se dělo něco podobného.

Velice emocionální zážitek.

Osvětim byla hodně silný zážitek, který v nás zanechal spoustu dojmů. Bylo to smutné, ale důležité vidět.

Zajímavý výlet. Myslím, že spousta žáků si uvědomila, že to nemají brát na lehkou váhu. Měli jsme skvělou průvodkyni a odnesla jsem si odtamtud spoustu znalostí.

Bylo to fakt zajímavé a celkem i dojímavé, ale rozhodně mně to nepřišlo na zhroucení.

Moc se mi celý den líbil, trochu mě to i zklidnilo. Budilo to respekt. A nejhorší byla ta výstava s vlasy.

Líbila se mi paní průvodkyně (Slovenka), která dokázala živě vyprávět, že jsem se do toho jakoby vžila. Bylo mi z toho těžko…Bylo hrozné poslouchat, jak s lidmi zacházeli, hůř než s dobytkem, kdy byli lidi uložení do tří pater a svou potřebu dělali pod sebe, tudíž také na druhé… Bylo hrozné, jak se tam rodily děti a taky se staraly šestileté děti o ještě menší děti… Zanechalo to ve mně nezapomenutelné vzpomínky…  

Letošní slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře se konalo v Městské knihovně v Bojkovicích v pátek 25. 4. 2025.

Této velkolepé události se nezúčastnili pouze žáci prvních ročníků, ale také jejich rodiče, prarodiče, sourozenci i vzácní hosté, mezi kterými nechyběla paní místostarostka Dagmar Peřestá, ředitel muzea Tomáš Hamrlík a paní knihovnice Kristýna Šopíková. Tomuto okamžiku předcházela dlouhá a náročná cesta, při které se děti učily s pomocí paní učitelek a rodičů číst, poznávaly pohádkové světy, účastnily se literárních besed s významnými autory, aby nakonec přede všemi složily posvátný čtenářský slib. Chvíle napětí při pasování samotnými pohádkovými bytostmi nakonec vystřídala velká radost a vděčnost dětí, které si odnesly nejen knižní odměny, ale také motivaci stát se hrdými návštěvníky této knihovny. Věříme, že dětem zájem o knihy a rozvoj čtenářství vydrží co nejdéle.

Zpestřit deváťákům odpolední vyučování výtvarné výchovy se v měsíci dubnu rozhodla paní učitelka Danielová. Naši nejstarší svěřenci namísto do školních lavic usedli k zákusku a kávě v místní kavárně Lucerna, aby se zúčastnili výstavy Elišky Tomanové.  

Eliška je bojkovskou rodačkou a absolventkou Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti. Momentálně se zabývá digitální tvorbou. Její poslední expozice s názvem „Tady“ je zaměřena na konkrétní místo a záměrně vytvořena pro prostory zdejší útulné kavárny. Mladí umělci se tak mohli nejdříve ponořit sami do světa květin a samotné přírody, nechat na sebe působit energii obklopujících obrazů a poté se s vlastní invencí k dílu vyjádřit. Přítomnost samotné autorky byla nenahraditelnou příležitostí zeptat se jí na tajemství, která jsou pro většinu běžných návštěvníků kavárny skryta. Vítaným bonusem byla možnost vyzkoušet si kresbu na tabletu – techniku, s níž Eliška pracuje. Někteří tuto nabídku využili, jiní zůstali pouze v rovině teoretické.  

Bylo to krásné odpoledne strávené v atmosféře vonící kávou a uklidňujících obrazů přírodního znovuzrození.

V dnešním digitálním světě, kde jsou obrazovky na každém kroku, zůstává čtení jednou z nejlepších cest, jak rozvíjet u žáků fantazii, slovní zásobu a schopnost porozumět textu. Abychom u žáků podpořili zájem o knihy a čtení, vydali jsme se se třemi třídami šesťáků na besedu do knihovny v Bojkovicích.

Paní knihovnice žákům nejprve přiblížila, jak knihovna funguje. Ukázala jim, jak si mohou jednoduše založit čtenářský průkaz a jak se orientovat v knihovním systému. Zároveň žákům vysvětlila, že knihovna není jen místem plným knížek, ale i příjemným prostorem, kde se dá trávit volný čas čtením, odpočinkem nebo účastí na zajímavých akcích.

Důležitou součástí besedy bylo seznámení žáků s tvorbou současných českých autorů. Žákům byla představena kniha S Komenským do komiksu od Kláry Smolíkové, Divné děti a smutná kočka od Petry Soukupové nebo Nevinná lavina a Šel jsem se psem od Ivony Březinové a mnoho dalších. Po skončení besedy měli žáci možnost prozkoumat oddělení pro děti a mládež, kde si ihned začali listovat knihami, které je na první pohled zaujaly.

Na návštěvu knihovny se chystají také starší žáci. Sedmáci se zúčastní programu zaměřeného na dobrodružnou literaturu, osmáci se budou věnovat regionální literatuře a deváťáci absolvují besedu o válečné literatuře.

Věříme, že besedy v knihovně žáky motivují nejen k pravidelnému navštěvování knihovny, ale i k tomu, aby si čtení oblíbili a stali se nadšenými čtenáři.

…. a odvedli skvělou práci.  V letošním ročníku Fyzikální olympiády prošli náročným školním kolem, reprezentovali školu v okresním kole, kde se stali úspěšnými řešiteli, a dokonce postoupili do krajského kola, které se konalo v měsíci dubnu na Gymnáziu Lesní čtvrť ve Zlíně.

Žák IX. B Tobiáš Konečný je velmi aktivním účastníkem různých školních soutěží. Fyzika ho baví a fyzikální úlohy řeší už od 7. třídy. Rád počítá příklady, v olympiádě ho zaujaly úlohy o elektrických obvodech a tepelných výměnách. Do budoucna plánuje další olympiády a možná fyziku využije i ve svém budoucím povolání. Tobiáš získal v okresním kole 3. místo a v krajském kole skončil na 11. místě.

Také žák IX. A Michal Šašinka se věnuje fyzice nad rámec výuky už od 7. ročníku, kdy se úspěšně účastnil Archimediády. Zajímají ho úlohy o kapalinách, hydrostatice, aplikaci Archimédova zákona a příklady o tepelných výměnách. Práce na vypracování úloh školního kola byla pro něj náročná kvůli sádře na zlomené ruce, ale s pomocí rodiny vše zvládl.  Michal by chtěl v soutěži pokračovat i na střední škole, i když prý z něho nebude profesor fyziky. Soutěžení mu pomohlo více se soustředit a nenervovat se tolik při testech na přijímací zkoušky. Michal obsadil v okresním kole 5. místo a v krajském kole se umístil na 13. místě.

Tobiáš i Michal získali za svou úspěšnou práci na FO bonusové body k přijímacímu řízení na vybranou střední školu. A to se hodí, ne?

Milí hoši, ať vás fyzika pořád baví!

Ředitel Základní školy T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště, Štefánikova 460, rozhodl v souladu s § 46, § 165 a § 183 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 500/2004, Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, pro školní rok 2025/2026, že vyhovuje žádosti o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání v Základní škole T. G. Masaryka, Bojkovice, Štefánikova 460, následujícím uchazečům, kteří jsou v souladu se zákonem uvedeni pod přiděleným registračním číslem:

Prijati_zaci_do_1._rocniku_2025_26(1).pdf

Do volejbalové sezony vstoupila senzačně družstva Starého Města, která suverénně ovládla Okresní kolo volejbalu dívek a chlapců. Sportovní hala Zdeňka Ogrodníka se tak 16. dubna stala svědkem jejich triumfu.

Jak hoši, tak děvčata si lehce poradili s týmy z Bánova i Bojkovic a zajistili si postup do kraje, který se koná 29. května. Hrálo se na dva hrané sety a z důvodu mimořádné účasti dívčích týmů se nakonec okresní kolo protáhlo až do třetí hodiny odpolední. Mezi chlapci krásným druhým místem potěšili domácí Bojkovice a poslední umístění na bedně zůstalo hráčům z Bánova. Volejbalistky si sáhly na dno svých sil, neboť všechny zápasy odehrály pouze v šesti, a na „vystřídání“ si tak musely počkat až do závěrečného písknutí. Věříme však, že odměna v podobě druhého místa za to stála. Děkujeme nejen našim děvčatům, ale i ostatním týmům, z nichž bronz putoval opět do Bánova. Tak naladit formu a v kraji opět na viděnou!

12. dubna uplynulo již neuvěřitelných osmdesát let od nejtragičtější události, která postihla naše město v průběhu 2. světové války. Nedozírnou tragédii, jejíž stopy rezonují v Bojkovicích ještě dnes, si každý rok díky Muzejnímu spolku Aloise Jaška připomínáme pietním aktem, jehož se účastní i žáci naší školy.

V letošním roce jsme se u památníku Pod Světlovem sešli již v pátek 11. 4. a česká státní hymna zahájila připomínku dne, během něhož vyhasly životy dvanácti místních občanů. Díky Ladislavě Kotačkové, manželům Hamrlíkovým a Ing. Vlastimilu Helovi nikdy nebudou zapomenuti Josef Berger, Emílie Slavíčková, Marie Kokošová, Antonín Štipčák, Helena Blahůšková, Jan Polášek, Rudolf Viceník, Marie Koželuhová, Josef Viceník, Jarmila Navrátilová, Marie Trčková a Zornička Kodetová.

Všichni tito lidé by mohli vyprávět, kdyby jejich ústa nebyla umlčena. Vypráví „jen“ pamětní deska s jejich vyrytými jmény. Není však jediná. Žijící pamětník pan Jaroslav Stehlíček předával své zážitky našim mladým lidem očima devítiletého chlapce tak poutavě, že se k nim mnozí z nich vraceli dlouho po návratu do školy. Jen člověk, který zažil hrůzy války, je schopen vnést její nesmyslnou podstatu a tragédii do nitra mladého člověka. A to není málo. Naopak. Věnujme tedy živým lásku a nezapomínejme na vzpomínku mrtvým. Protože jen tak můžeme předejít hrůzám, které pohltily naše město dvanáctý dubnový den roku 1945.

Na přípravě velikonoční atmosféry se podílely i děti ve školní družině. Tvořily a vyráběly různé velikonoční dekorace, povídaly si o dnech pašijového týdne. Společně písničkami uvítaly jaro.

Žáci šestých a devátých tříd se zapojili do mezigeneračního projektu. Třída VI. A se setkala s klienty domu s pečovatelskou službou a popřála jim krásné svátky jara za naši školu.

Tento mezigenerační projekt poprvé odstartoval na naší Základní škole T. G. Masaryka pod vedením paní učitelky Danielové. Cílem bylo vykouzlit úsměv na tvářích starších osob v našem městě prostřednictvím pohlednice a osobního setkání.

Trvalo měsíc, než žáci v hodinách výtvarné výchovy a výchovy ke zdraví nakreslili a napsali velikonoční pohlednice. Někteří byli velmi tvůrčí, jiní se drželi tradičního vzoru, ale všechny pohlednice byly vytvořeny s láskou.

Po domluvě s paní ředitelkou Miškóciovou žáci VI. A ve čtvrtek 10. dubna navštívili pečovatelský dům, aby předali pohlednice klientům. Přivítala nás paní Dubovská, která nám vysvětlila chod domova, ukázala nám byty a po celou dobu nám byla nápomocná.

Klienti nás vítali s úsměvem, podávali nám ruce, povídali jsme si a někteří nám poděkovali sladkostmi. I když jsme od nich dárky dostali, naším hlavním cílem bylo setkat se s těmito lidmi, něco se od nich naučit a potěšit je naší přítomností. Po návratu do školy třída spravedlivě rozdělila sladkosti mezi ostatní šesťáky a deváťáky, kteří se na tvorbě pohlednic podíleli.

Nejvíce si budeme pamatovat objetí a podání rukou, protože někteří z nás zde měli rodinu a známé. Ještě teď v nás rezonuje vděk a pocit, že jsme udělali něco důležitého.

Doufáme, že na tento projekt v září po prázdninách navážeme a tentokrát se zaměříme i na druhý domov s pečovatelskou službou na ulici Tovární.

Osmý dubnový den odstartoval ve Sportovní hale Zdeňka Ogrodníka letošní volejbalovou sezonu. Rekordních 14 týmů, 42 mladších volejbalistů se mezi sebou utkalo o putovní vítězství v tak krásném sportu, jakým je minivolejbal. 3. ročník opět potvrdil, že příjem, náhra a smeč jsou v bojkovské sportovní hale stále doma a rozhodně se nechystají na odpočinek.

A tak jsme na začátku dubna mohli na palubovce vidět Banánky, Elišáky, Humry, Třináctky či Bojkovjany. A rybičky se neskákaly pouze v rámci urputných soubojů, ale i ony bojovaly o nejlepší umístění. Vždyť právě v loňském roce se Rybičky staly vítězkami celého klání. Pohled na naše mladé volejbalisty byl vskutku nádherný. Vysoká úroveň, dlouhé výměny, boj do posledního míče. Hrálo se nohama, hlavou, ale především s velkými emocemi. Ti, kteří udrželi nervy na uzdě, mohli po dvou hodinách popustit lavinu svých emocí a radovat se z vítězství. To se tentokrát podařilo Bombarďákům ve složení Martin Hurbiš, Adam Huspenina a Richard Zemek. V souboji o 2. místo zápas zázračně otočili a zvítězili Zabijáci Adéla Gabrhelová, Gabča Krahulová a Dominik Turza a na loňské obhájce Natku Juračkovou, Elišku Kurtinovou a Marušku Stehlíkovou „zbyla“ krásná 3. příčka.

Snad se letošní volejbalová sezona vydaří stejně dobře jako 3. ročník školního turnaje v minivolejbale.