Čtyřicet šest známých i neznámých tváří. Bojkovjané, Záhorovjané, Komňané i ti z Přečkovic, Pitína či Hostětína. Usměvaví, nervózní, stydlivě sedící i divoce pobíhající a skrývající nervozitu za hlučnost a „hurónství“. Tak začal druhý zářijový den adaptační kurz všech žáků 6. ročníku.
Kulturní dům v Bojkovicích se na dva dny proměnil z dějiště plesů a rodinných oslav v místo sportu, her, stmelování, ale i zdravého soutěžení. Hlavními tahounkami a organizátorkami byly lektorky z Domu dětí a mládeže v Bojkovicích, které si pro nováčky 2. stupně připravily nepřeberné množství aktivit. A tak hlavní roli převzalo lano, posouvaly se míče či neposedné dřevěné tyčky, nafukovací balónky létaly vzduchem a odevzdanost procházela zkouškou uličky důvěry.
A když už nám prostory kulturního domu byly malé a potřebného kyslíku ubývalo, vydali jsme se na vyhlídku či fotbalové hřiště. Ani tady se to však bez potřebné spolupráce neobešlo. Nohy byly zafixované, oči zavázané a nezbývalo než se snažit a důvěřovat si. A tak to, co se první den zdálo nemožné, bylo na konci toho druhého už téměř automatické. Spojovaly se ruce bez ohledu na pohlaví, domluvit se společně byli schopni introverti s největšími exhibicionisty a kooperace se vytvářela rychlostí blesku.
Úplný závěr už patřil třídním učitelkám, které spolu se svými nováčky vytvářely pravidla tříd, bez nichž se neobejde hladký průběh žádné delší cesty. Snad tedy všichni stojíme na startu úspěšné čtyřleté etapy plné kamarádství, příběhů, důvěry a vzájemného respektu.